Čekám na fízlovské KRIT a jiné Foltýnovy svině!

27. 07 2025

www.inadhled.live    Poslední ročníky lidí u nás narozených v období před tzv.  Sametovou revolucí, které si něco ještě pamatují z této doby z vlastních zkušeností, pomalu stárnou. Patří mezi ně ti, kteří mají v občanském průkaze nižší číslovku než 1978 (plus-mínus). Mladší už většinu znají spíše přeneseně od rodičů, později od médií a těch, kteří zapomínají.

  K tomuto poznání mne dovedlo pár povídání s lidmi mladšími 40 let. Jejich pohled na socialismus je značně zkreslený a na současnost zase velmi zidealizovaný. Když slyšíte, jak jsou šťastní, že žijí v této době, protože…., vnímáte, nakolik jsme polevili ze svých nároků. Argumenty o tom, že před rokem 1938 jsme byli nejvyspělejší průmyslovou zemí světa pohybující se v žebříčku top států do 3.místa, a po válce, kterou Američané zneužili k vybombardování až 50 našich výrobních závodů, přesto jsme byli i nadále lídrem socialistické části světa, je nezajímají. Ani to, že i za socialismu jsme byli schopni být víceméně samostatní a vyrábělo se tu od šroubků až po letadla vše. A slušovický agropodnik se pustil včas i do výroby počítačů. Už jsme sice nebyli ve všem na úplné technologické špici, ale naši tátové a ke konci i my jsme ráno se svačinou v tašce odcházeli do továren, které něco produkovali, venkov nevymíral, jídla byl možná menší výběr, ale zase bylo kvalitní. A lidé měli k sobě navzájem mnohem blíže. Kdo je svině, o tom se vědělo a přistupovalo se k němu opatrně, na druhou stranu bylo plno členů KSČ, kteří byli pracovití, stranu brali jako nutné zlo a vůbec nemuseli být špatnými lidmi.

  Jak se máme nyní? Na silnicích je plno nových aut, ovšem žádná česká značka. I ta Škoda je plně německá. Tatry sice vyrábíme v Kopřivnici, ale motory dodává často zahraničí. Z velkých továren jich v českých rukách zůstalo minimum, pozemků vlastníme x krát méně, než před revolucí a výrobní závody se dávno přesouvají jinam. Pokud jde o výrobu a vývoj, jsme na evropském chvostu. Zemědělství strádá a velké agrokonglomeráty drtí prosté farmáře a vyhání je z trhu. Obchodní řetězce jsou zahraniční a nedaní u nás ze zisku téměř nic, v případu Kauflandu vůbec nic. Řada nemovitostí má majitele daleko za hranicemi. A když něco Češi vlastní, většinou jsou to bývalí politici či jejich pravé ruce z řad lobbistů. Toho, k čemu lze bez uzardění připnout českou vlajku, je minimum. Není tu nic. Prázdno. Většina Čechů v nestátním sektoru tak v důsledku pracuje pro cizí společnosti a vytváří hodnoty putující jinam. A ta část státních úředníků placená z peněz daňových poplatníků stejně slouží proukrajinským, proamerickým či eurohujerským zájmům představovaným polistopadovými vládami.

  Mladším ročníkům následně stačí, že mohou cestovat, mají plné supermarkety (pěkných sraček, promiňte), mají kde umístit své děti (ovšem za pořádný bakšiš) a mohou si koupit moderní auto. Všeho je dost, jen je to mnohem dražší než jinde. Ale protože ti moderní a progresivní už nemusí chodit ke strojům, ale sedí často v židlích poskytnutých zahraničními zaměstnavateli, za což dostávají plat sice mnohem menší, než by měli jinde, ale na naše poměry nadprůměrný, chrochtají si blahem. Chybí jim možnost srovnání s dobou, o které média a eurohujerští politici hovoří v tom nejhorším.  Nás starší a pamětníky, byť jsme proti komunistům i bojovali či projevovali nesouhlas, šokuje neznalost u lidí sice již dospělých, ale vědících úplné…jak to říct slušně?

  Oblbování mladších jede ve velkém. Školní mládež a studenti jsou už úplně mimo, ale čtyřicátníci by měli mít ještě trochu soudnosti. Nemají. Tak tedy… sedmdesátky a osmdesátky nebyly středověk. Lidé mimo práce jezdili na chaty, chalupy, děti i dospělí sportovali, ovšem skoro zadarmo, bylo tu mnohem bezpečněji. Jíst jsme co měli a podpultové zboží holt existovalo, nicméně komu by chyběly v létě banány a mandarinky, když našeho ovoce rostlo volně všude dost. Maso nebylo napumpované solí a vodou, nikdo ho nebarvil a řízek byl běžně dostupný. Buřty byly z masa, sýry z mléka, na kterém, když jste si ho koupili, plaval mléčný tuk. Chleba chutnal lépe, máslo a sádlo na něm si mohl dovolit každý. Rohlík nebyl lehký, jako by byl z polystyrénu. Místo smradlavých mekáčů byly stánky s klobásou a jinými pochoutkami, třeba s utopenci a kofolou. Školní jídelny vařily za pár korun. Ne, neměli jsme zásadní nedostatek, to spíše nyní je zbytečný přebytek. Důchodci nebyli na pokraji chudoby, bezdomovce jste nepotkali, byt jste často dostali od zaměstnavatele.

  Ne vše bylo ideální. Každá doba má své, nicméně výprodej, který začal po roku 1989, ukázal, že jsme byli bohatým státem. Jediné, co nám skutečně přineslo po revoluci radost, je cestování. Můžeme jet skoro kamkoliv. A upřímně? Více toho zažijete na Kubě než v New Yorku. A na tu jsme mohli už tehdy. Když srovnáme všechny aspekty a atributy z dob socialismu a vrcholného liberalismu, je tu obrovský rozdíl. V dobách socialismu jsme měli naději, přání a touhy. Nyní má jen průměrně inteligentní Čech či Moravák pouze strach z toho, co zase přijde. Výhled je šílený, již schválené směřování a normy strašidelné. Hrozí nám chudoba, války, Green Deal, nulová perspektiva, chtějí nám sebrat i to poslední, co nám zůstalo. Tedy důstojnost, bydlení, teplo domova. A není tu nic, co bychom mohli obdivovat. Nic nového, lepšího. Kdysi jsme snili o západních hodnotách, ale to byl naivní pohled. Teď žijeme v obrovském strachu, který si ale uvědomují především ti starší. Peníze nebudou na nic přínosného, zajišťujícího klid. Také té lži, která nahradila ideologie podložené aspoň nějakými reálnými fakty a čísly, je nadměrně a neúnosně moc.

  Až si vy narození po roku 1978 budete libovat v moderní době a zeptáte se reálně uvažujících pamětníků na minulost, možná na ně budete hledět s despektem. Jenže oni mají na rozdíl od vás co srovnávat. Lidé byli kdysi mnohem šikovnější, pracovitější, sečtělejší, lidštější, pružnější, často i spokojenější a v mnohem lepším zdravotním stavu. I přes ty komunisty nahoře. Ti byli totiž ve skutečnosti mnohem lepšími hospodáři než pozdější generace politiků. A i když v jistém ohledu míra svobody byla částečně nižší, naše národy schopné improvizovat rozhodně měly větší důstojnost, než máte vy. Věřte tomu, co říkáme. I vy potřebujete změnu. Liberalismus je slepá větev vývoje.

Jindřich Kulhavý

„Putin už rozkázal ovlivnit české volby.“ Šlechtic vyletěl

26.07.2025 19:15 | Monitoring

„Musíme být připraveni, že Vladimir Putin již nařídil mnohostrannou informační operaci zaměřenou na české volby v říjnu.“ Varuje Jiří Lobkowicz občany v novém příspěvku na sociálních sítích. A dále už pokračuje osobou Andreje Babiše jako nástrojem Moskvy.

Jiří Jan Lobkowicz je česko-švýcarský politik, finančník a podnikatel pocházející z knížecí mělnicko-hořínské větve rodu Lobkowiczů, jednoho z nejstarších českých šlechtických rodů s kořeny sahajícími do 14. století. Lobkowicz vystudoval univerzitu v St. Gallen ve Švýcarsku a působil ve vyšších funkcích v bankovním sektoru. Po návratu do České republiky se angažoval v politice, byl předsedou liberální strany Cesta změny (2001–2009), kterou spoluzaložil, a místopředsedou Unie svobody. V roce 2010 zastával pozici místopředsedy Strany evropských demokratů v Evropském parlamentu.

Na sociálních sítích Jiří Lobkowicz zveřejnil příspěvek, ve kterém varuje před ruským ovlivněním voleb v České republice: „Nenechme si volby ukrást! Cizí mocnosti nemají právo rozhodovat o naší budoucnosti. Česká demokracie patří občanům, ne Kremlu!“ Lobkowicz dále naznačuje, že Putinův dlouhodobý cíl je normalizovat česko-ruské vztahy, podobně jako v Maďarsku či na Slovensku, a podporovat nacionalistické síly, které oslabují jednotu Západu. „Vzestup ANO spolu s dalšími nacionalistickými silami ve střední Evropě je součástí širšího bloku napojeného na Kreml, který se snaží oslabit jednotu EU a NATO,“ je přesvědčen Lobkowicz. Tato tvrzení však postrádají konkrétní důkazy, zejména pokud jde o přímé napojení Babiše na Rusko.

Lobkowiczem zmíněný průzkum z června 2025 (bez konkrétního zdroje) údajně ukázal, že 42 % Čechů očekává ruské vměšování do voleb. Nicméně tvrzení, že Andrej Babiš je přímým nástrojem Ruska, zůstává nepodložené. Lobkowicz odkazuje na Babišovy údajné komentáře k obrannému rozpočtu a NATO, ty však nejsou konkrétně citovány. „Doufám, že naše zpravodajské služby jsou připraveny na vměšování Moskvy do voleb,“ uvažuje dále česko-švýcarský politik. Bez důkazů tak tato obvinění hraničí s politickou insinuací, která může dále polarizovat společnost.

Lobkowiczova varování odrážejí jeho kritický pohled na současnou politiku. V rozhovoru pro Reflex v roce 2024 označil vládu Andreje Babiše za nebezpečí a vyjádřil podporu nové straně Miroslava Kalouska, která nakonec nevznikla. Jeho postoje jsou konzistentní s jeho angažmá v liberálních a proevropských kruzích, což může ovlivňovat jeho rétoriku vůči Babišovi. „Volby 2025 nejsou jen o politice – jsou o tom, zda zůstaneme svobodnou a sebevědomou zemí, nebo se staneme nástrojem cizích zájmů.“ Uzavírá svou úvahu Jiří Lobkowicz.

Alarmistické vyznění příspěvku však riskuje, že podkope důvěru v demokracii, před čím sám varuje. Neověřená obvinění mohou být zneužita k politické manipulaci, což je v předvolebním období zvlášť citlivé.

Lití exkrementů i kečupu. Čekali na Maláčovou, ale tomuto se těžko věří

25.07.2025 11:53 | Reportáž

Po dokonaném spojení STAČILO! a SOCDEM byl aktivista pokřikující před sídlem KSČM vyveden mluvčím. Skupina, k níž náleží, však dle svědectví protivládního aktivisty Ivana Smetany v minulosti na oponenty rovnou vylévala exkrementy či kečup.

„Pro mne je nepochopitelné, že policie a orgány činné v trestním řízení vykazují poměrně velkou míru jakési slepoty a tolerance k Oganesjanovi a jeho gangu,“ upozorňuje investigativní novinář Pavel Cimbál, který se specializuje na tento gang a dlouhodobě detailně mapuje jejich činnost. Kvůli tomu se i on sám stal terčem jejich útoků, kdy terorizujou jeho i jeho staré rodiče.

Ničí majetek, šikanují, napadají a urážejí staré lidi a ty, které vládní režim označí za nepohodlné. Vše natáčejí a umisťují na sociální sítě. Na tom vydělávají miliony. „Policie pro nim nemůže zasáhnout a soukromě mi řada z nich říká, že už toho mají dost. Soudní jednání Oganesjan a jeho komplicové protahují, jak to jen jde,“ popisuje Pavel Cimbál, který byl tento týden u jednoho z řady soudních stání s Oganesjanem. On a skupina kolem tohoto potomka arménského migranta recidivisty Mikaela Oganesjana, který má tři podmínky a hrozí mu až rok vězení, publikuje pod nickem Mike je Pán nebo Mike detektiv a sledují ho především děti, které k šikaně nabádá také. Varuje před ním dlouhodobě i Česká televize.

„Používají stejnou taktiku vulgarity a provokace,“ líčí Ivan Smetana z KTV live, který vysílá na facebooku, kde má přes 166 tisíc sledujících. Ten byl začátkem tohoto týdne svědkem incidentu ve vrátnici sídla Komunistické strany po tiskové konferenci, kde Hnutí STAČILO! oznámilo, že se domluvilo na kandidatuře spolu se Sociální demokracií. Janu Maláčovou si tu vyhlédli provokatéři z Oganesjanovi skupiny, které zaměstnává a točí pro něj. Mimo jiné i proto, že on sám už má zákaz se k řadě lidí přiblížit,“ doplňuje Pavel Cimbál.

Mainstreamová média o útocích informují zaujatě

„Tady vyprovokovali Romana Rouna, který je tiskový mluvčí STAČILO! Ten přišel na pomoc mně a staré paní ve vrátnici, kterou nestoudně uráželi, anižby jim něco udělala. To oni nejraději, zaměřují se na starší lidi a ty, kteří se nemohou bránit,“ líčí Ivan Smetana.

„Tato skupina se poslední dobou zaměřuje i na hnutí STAČILO! a opoziční strany a názorové oponenty této vlády. Byl to už několikátý útok na ně. Takže Roman Roun prostě přišel až když už se Pšenákova hysterie vystupňovala; to je jeden z Oganesjanových poskoků. Vždycky najímá ne zrovna intelektuální výkvět. Tak toto byl jeden z nich, Vojtěch Pšenák.

Roun přišel k němu, chytil ho a prostě ho vyvedl ze soukromého prostoru. Pšenák u toho kvičel a choval se nesmírně nenávistně. Z celé akce pak sestříhal gang video a pouštěl po sítích s tím, že oni byli bezdůvodně napadeni.

To mě ani neudivilo po tom všem, co jsem si s nimi i já za poslední léta prošel, co mě ale šokovalo, bylo to, jak mainstreamová média z toho udělala neodůvodněný útok Romana Rouna na Pšenáka. Naštěstí jsem byl při tom a všechno točil, jak už to dělám, takže je tam přesně i vidět celý záběr, který pak ostatní pouštěli sestříhaný jen tak, aby se to hodilo té problematické skupině a provládním médiím,“ líčí Ivan Smetana.

Ten s nimi má dlouholeté zkušenosti. Sám založil svou KTV Live, kde natáčí videa a živě vysílá především na facebooku a na youtube. „Nikdy jsem nepracoval v žádných médiích. Nápad na KTV Live vznikl spontánně. Byl jsem kdysi na jednání zastupitelstva města Frýdek-Místek, odkud pocházím. Tehdejší vedení města arogantně umlčovalo starousedlíky, především seniory, kvůli zahušťování staré zástavby.

Lidé protestovali, že se v jejich sousedství má z bývalé prádelny postavit několikapatrový dům. Místo férové diskuse přišla ignorance. To mě nastartovalo. Vzal jsem kameru a začal natáčet – bez cenzury, bez příkazů shora, prostě z občanského přesvědčení. Nebylo to však po chuti místnímu establishmentu. Když jsem začal informovat o aktivitách vedení, tehdy složeného ze Sociální demokracie.

Tak oni a Piráti, kteří měli pod palcem přenosy ze zastupitelstva začali cenzurovat přenosy ze zastupitelstva, Piráti úmyslně ustřihli konec záběru. Snahy o nápravu přes tajemníka úřadu nikam nevedly. A protože jsem neskončil, naopak jsem se rozhodl, že už budu točit všechno, co se děje, ale nedostane se to do mainstreamových médií nebo je to přehlíženo.

A tak jsem pak už takto pokračoval i během pandemie, všechna ta podivná opatření a absurdní tresty za jejich porušování nebo pak snaha umlčovat otázky lidí k jednostrannému informování o rusko-ukrajinském konfliktu a všeho, co s tím souvisí. Od té chvíle začaly útoky ze strany skupiny Illumicati, od Pirátů, neziskovek a ideologických hnutí. Hezky proti mně a dalším spolupracovali,“ líčí Ivan Smetana.

Vše se ještě vystupňovalo, když se rozhodl podpořit petiční stánek před Úřadem vlády. „Udělal jsem si tam vlastní stanoviště a točil jsem a živě vysílal to, co se tam děje. Protože byly snahy to ututlat nebo informovat o tom, že je to jen akce nějakých podivínů a ne kritika vlády,“ líčí. Stánek se dlouhodobě nedařilo legálními cestami kvůli shromažďovacímu a petičnímu právu odstranit, na což si dlouhodobě premiér i ministr vnitra stěžovali.

Začali tedy jednat tito jejich lidé, sympatizanti, aktivisté, inspirováni povětšinou Pavlem Novotným, s nímž se na útocích na stánek domlouval i Oganesjan a jeho parta. Ke stánku pak chodili, házeli na lidi v něm exkrementy, ničili věci a obtěžovali je. Vše u toho natáčeli a pouštěli na sociálních sítích a za placené odběry. Ivan Smetana toto všechno vysílal a informoval o tom, jak to bylo doopravdy a vyvracel mýty. I proto si ho vzali na mušku pak.

„Mimochodem partička má prsty v polití vozidla, se kterým jezdím, nejen exkrementy v Praze ze dne 7. 9. 2024, kdy mi vznikla škoda za vyčištění vozidla cca 16 000 Kč, tak i ze dne 22. 9. 2024. Ukradli mi poznávací značku, vypustili pneumatiky a polili celé auto kečupem, který rozleptal těsnící gumy u dvou oken se škodou dalších 3 tisíc korun, a to nepočítám několikrát vypuštěné pneumatiky, které vždy prohlédl pneuservis, protože nejprve začali provrtáním pneumatiky, kdy nic netušící řidička vozidlem odjela na veřejnou komunikaci a po chvíli volala, že má prázdné pravé přední kolo. Tohle už nebyla klukovina a mohla se zabít. 

Další útok na stejné vozidlo provedli o necelé dva týdny později ve 2.00 hodiny ráno, kdy všichni v okolí spali. Polili vozidlo mého zaměstnavatele kečupem, opět ukradli značku a vypustili pneumatiky. Oni nejsou moc kreativní, v podstatě pořád opakují totéž. Policie ČR řešila v naší zemi pouze 3 polití kečupem, a to polití Ruské ambasády v roce 2024, které má na svědomí Oldřiška Blujová a zastupitel Vojtěch Pšenák. Oba z Oganesjanova gangu.

Druhé bylo polití kečupem petičního stánku před Úřadem vlády Vojtěchem Pšenákem. Třetí polití kečupem bylo polití vozidla mého zaměstnavatele ve Frýdku-Místku. Jaká to náhoda, že se v roli reportérů, kteří přijeli natáčet ve stejný den třetího polití kečupem, objeví zrovna recidivista Oganesjan, Blujová, Pšenák a Smejkal. Tedy tvrdé jádro Oganesjanových pohůnků. A právě ve stejný den pak došlo k druhé šikaně staré a nemocné paní, která nedávno zemřela.

V ten den svým jednáním v rámci natáčení nepravdivých výplodů pro Oganesjanovu rodinu několikrát zhoršili zdravotní stav staré paní a video zhoršení jejího stavu již vidělo vedení policie ve Frýdku-Místku. Sdělil jsem jim, že záležitost budu řešit po vlastní ose a video důkaz nemíním dávat do složky, ze které by ho tato psychopatická a asociální rodina Oganesjanových vytáhla a prodávala dětem na Herohero.

Každý grázl si teď může dovolit napadat lidi a ničit majetek

Bude až součástí důkazů u soudu, kdy první se nám blíží, a to s Oldřiškou Blujovou, za napadení mé osoby a křivého obvinění před Úřadem vlády ČR, kde se ze mě snažila udělat člověka, který mlátí ženy. V té věci sama policii přiznala, že to byla právě ona, kdo neustále útočil na Ivana Smetanu, tedy mne, kdy mě škrábala a kopala do hlavy. Já ji jen zákonně zadržel do příjezdu PČR a opětovně, světe, div se, se ukázalo, že nám tato slečna celou dobu lhala, protože se prezentovala jako Tereza Hofová.“

Oganesjan a jeho spolupracovníci se nyní zaměřují především na akce proti STAČILO! Nedávno Kateřině Konečné ukradli opět značku, na mítincích ji a další lidi ze STAČILO! pronásledují a vše točí a záběry pak manipulují. Nedávno se na pozvání europoslance SPOLU dostali do Evropského parlamentu, kde pronásledovali Ondřeje Dostála a poté opět Kateřinu Konečnou.

„U nás si teď každý grázl může dovolit napadat lidi, ničit majetek, denně rušit noční klid, sprostě nadávat dětem či starým lidem a občanů se nikdo nezastane. Jsem právník a z přesvědčení demokrat, ale je stále těžší vysvětlovat občanům, že nemají chtít změnu režimu a vládu tvrdé ruky. Mají mě za naivního,“ řekl nedávno Ondřej Dostál, Europoslanec za STAČILO! v rozhovoru pro ParlamentnÍListy.cz, kde podrobně popisoval, co se dělo v parlamentu.

Tito lidé mají podle očitých svědků vždy stejný scénář. „Vždycky jsou to urážky, vstupování do komfortní zóny, tedy přijdou k vám velice blízko, pomalu vám strčí telefon do obličeje a nechtějí poodstoupit, nedovolí vám odejít. Jen tak stojí a začnou vás urážet.

Dělají to tak, aby vám zabránili odejít od nich, takže vy pak nemáte jinou možnost, než je odstrčit, a to oni pak začnou natáčet, začnou ječet, případně z jemného postrčení udělají pád, jakože jste je shodil, a to všechno točí. Pak to sestříhají jen ten kousek od toho momentu, a pokud si netočíte hned od první interakce s nimi video také, tak nemáte šanci se obhájit. Mají vždy jasný scénář, co potřebují natočit. Nikdy to nemá nic společného s realitou a videa se stříhají tak, aby z obětí vždy udělali hlupáka a oni byli ty chudinky,“ líčí Ivan Smetana zkušenost, kterou potvrzují všechny oběti Oganesjana a jeho gangu a nazývají to jako provokaci, hraní oběti a poté manipulaci se záznamem. Často pak ještě volají policii s tím, že jsou oběti.

Systém formálně funguje, ale morálně padl

„Jak je možné, že si tato asociální rodina Oganesjanových může dělat, co chce? Tedy prozatím, protože současná vláda nepotřebuje chytré voliče. Potřebuje lehce manipulovatelný dav, který jim skočí na cokoliv, a to rádoby zábava Mike Oganesjana splňuje. Co tak může vyrůst z mládeže, která mu hltá jeho setříhaná videa nezakládající se na pravdě a ještě se u toho dobře baví, protože šikana je prostě cool, pokud se netýká jich samotných. V davu jsou hrdinové, ale jako jedinci naprosto selhávají,“ podivuje se Ivan Smetana, který nemá už na základě svých dosavadních zkušeností příliš důvěry v českou justici a bezpečnostní složky.

„Systém formálně funguje, ale morálně padl. Soudy a policie jsou často politicky řízené nebo pasivní. Viníci unikají, oběti jsou ignorovány. Pokud máte správné kontakty nebo jste „užitečný“, jako Oganesjan, můžete si dovolit prakticky cokoliv. Stojíme na pokraji krize důvěry ve stát. Pokud spravedlnost neplatí pro všechny, není to spravedlnost. A pokud člověk natáčí nepravosti a za to je zatýkán, umlčován, napadán a démonizován, něco je zásadně špatně,“ poznamenává Ivan Smetana.

„Každopádně i kdyby soud dopadl špatně, tak skupina lidí, která se dala dohromady proti rodině Oganesjanových, která vlastní tuto firmu na šikanu (majitelem a jednatelem firmy, která inkasuje peníze za šikanózní videa není Oganesjan, ale jeho otec a žena Simona, Oganesjan sám je v insolvenci a vykazuje oficiálně jen zaměstnanecký poměr s malým příjmem), otevřela veřejnou debatu, kde to Mike a další dostávají od zdravé společnosti pořádně sežrat.

Návrat krále, jak on sám avizoval, se nekoná. Domnívám se, že pro něj nastane dlouhý nekontrolovaný pád. Poslední incident z tohoto pondělka, který jsem popisoval, kdy Pšenák otravoval před a po tiskové konferenci STAČILO!, u kterého jsem byl i já, a mainstream opětovně ukázal lidem polopravdu a politik Letocha ze sebe udělal před veřejností hlupáka. Ten člověk je v bezpečnostním výboru a ani neví, co tato partička provádí po celé ČR,“ uzavírá.

A opět- v tomhle stáně neexistuje spravedlnost, PČR se bojí nebo má své rozkazy, to není normální, to by se za ČSSR stát nemohlo!