Odchod „expertů“ z ÚV: Křeček zavzpomínal, jak to fungovalo

30.06.2026 17:31 | Monitoring

autor: Naďa Borská

„Na čem by měl být expert nezávislý?“ ptá se bývalý veřejný ochránce práv Stanislav Křeček v reakci na hromadnou rezignaci 53 členů lidskoprávních a menšinových vládních rad. Odcházející kritiky, kteří varují před ztrátou nadresortního charakteru, označuje spíše za aktivisty toužící po debatách v neziskovém sektoru.

Celkem 53 expertů z vládních poradních orgánů v oblasti lidských práv, rovnosti a menšin rezignovalo k 30. červnu. Důvodem je rozhodnutí vlády premiéra Andreje Babiše (ANO) přesunout příslušné agendy z gesce Úřadu vlády pod tři resorty. Podle odborníků tento krok oslabuje systematickou ochranu zranitelných skupin a likviduje nadresortní koordinaci.

JUDr. Stanislav Křeček

Vláda o přesunu rozhodla v polovině května. „Vláda rozhodla o tom, že se část agend, které dnes jsou vykonávány na Úřadu vlády, přesunou na jednotlivá ministerstva. Na vládě a na panu premiérovi zůstane strategické řízení a koordinace rady vlády. Výkon agendy se převádí na jednotlivá ministerstva tak, aby to bylo efektivnější,“ objasnil Jeroným Tejc, ministr spravedlnosti za ANO.

Dále uvedl, že všechna místa přecházejí pod jednotlivé resorty. „To znamená, že nedochází k žádným změnám pro ty osoby, které na těch věcech pracují, a bude pak samozřejmě věcí jednotlivých ministrů, jak si uspořádají vnitřní poměry, kam je zařadí a jakým způsobem využijí jejich kompetence, a samozřejmě ta agenda jako taková jim zůstane, takže určitě bude třeba z velké části ty, kteří dnes na těch agendách pracují, zachovat,“ dodal Tejc.

Agendy se podle jeho slov postupně dostávaly na Úřad vlády proto, že „byla éra ministrů bez portfeje“. „Aby odůvodnili, proč zde mají být ministři, přestože neměli žádnou agendu, tak si přidávali třeba ta lidská práva do toho svého názvu a pak se děly tyto nesystémové kroky, takže i podle kompetenčního zákona to vychází tak, jak to bylo navrženo, a já myslím, že to je naprosto v pořádku,“ sdělil Tejc.

Premiér Andrej Babiš (ANO) doplnil, že cílem je odstranit dvojkolejnost a nelogičnost. „V minulosti, aby vznikli nějací ministři, tak si vymysleli tuto agendu, a já samozřejmě chodím poctivě na ty rady, pro lidská práva, pro národnostní menšiny atd., a často to zastoupení ministerstev není adekvátní, a když tam něco chci řešit na místě, tak to nějakým způsobem nefunguje. Takže chceme to zjednodušit a my taky jsme po nástupu, nebo ještě před nástupem říkali, že zásadně snížíme počet zaměstnanců Úřadu vlády, a to taky děláme. Teď jsem zaznamenal, že vyšel článek, že Babiš si oblíbil vládní zmocněnce a že jich má víc než ministrů a podobné nesmysly. Strašně mě to baví, když vyjde takovýto nesmyslný článek,“ řekl předseda vlády.

Experti: Hrozí zánik nezávislosti

Agendy lidských práv, rovnosti žen a mužů, národnostních menšin, zdravotně postižených, romských záležitostí a neziskových organizací přecházejí na příslušná ministerstva. Současně se přesouvá i zázemí šesti vládních rad.

Kabinet tvrdí, že nové uspořádání bude efektivnější. Vedoucí Úřadu vlády Tünde Bartha označila model za lepší, bude podle ní velmi dobře fungovat.

Rezignující odborníci však upozorňují, že změna byla provedena bez předchozího projednání s poradními sbory a že jejich připomínky a kompromisní návrhy vláda ignorovala.

„Za této situace již nevidíme možnost, jak v poradních orgánech účinně naplňovat jejich poslání a odpovědně vykonávat mandát, který jsme přijali. Proto jsme se rozhodli ke společné rezignaci,“ uvádějí v prohlášení.

Hrozí podle nich postupný zánik nezávislosti a nadresortního charakteru těchto struktur. Odhadují, že odchází zhruba třetina aktivních expertů.

Mezi rezignujícími je například bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková, šéfka výboru pro práva cizinců Magda Faltová, aktivista Kumar Vishwanathan, právník Jakub Tomšej, ředitelka centra Locika Petra Wünschová nebo místopředseda rady pro romské záležitosti Marian Dancso. Šimůnková změnu označila za nejdramatičtější zásah do fungování těchto orgánů za posledních 30 let, který je „takřka nevratný“.

Odborníci připomínají, že poradní týmy díky různorodému složení odhalovaly problémy napříč resorty a navrhovaly komplexní řešení. Rozdělením agend pod jednotlivá ministerstva podle nich stát ztratí schopnost jednat systematicky. Znepokojení prý vyjádřily i některé evropské instituce.

Křeček nechápe, proč by expert měl být nezávislý

Podiv nad situací vyjádřil bývalý ochránce lidských práv Stanislav Křeček. „53 expertů prý odchází z odborných komisí vlády. Ztratili prý svoji nezávislost tím, že některé agendy z těch, co nyní byly spravovány řadou vládních rad a výborů, budou nyní spravovány jednotlivými ministerstvy. Jsem překvapen, kolik expertů jsme měli k dispozici, s ohledem na to, jak správa věcí a řešení mnoha problémů nyní vypadá. Nechápu, proč by expert měl být nezávislý. Na čem? Expert vysloví své stanovisko a konečné rozhodnutí je na politických orgánech. Jak jinak. Expert nemůže nyní radit ministerstvu? Nebo těmto aktivistům, považujícím sami sebe za experty, bylo jediným vhodným působištěm jen neziskovkářské povídání na radách?“

Opačný názor prezentovala europoslankyně Danuše Nerudová (STAN). „Likvidace lidskoprávní agendy nikým nevolenou Babišovou úřednicí dokončena. Experti odchází a všehoschopní resp. neschopní získávají úřad pro sebe. Jejich jedinou kvalifikací je mít dostatečně ohebnou páteř a umět kývat hlavou.“

Pubicista Petr Holec zveřejnil drsný komentář. „Mezi padesátku rezignujících „expertů“ z úřadu vlády patří i tito: Rezignovala také šéfka výboru pro práva cizinců lidskoprávní rady Magda Faltová, člen rady vlády pro lidská práva Kumar Vishwanathan, právník Jakub Tomšej z výboru pro sociální politiku rady pro rovnost žen a mužů, šéfka Centra Locika Petra Wünschová z výboru pro práva dítěte, výboru pro prevenci domácího násilí a výboru pro práva obětí, Štěpán Jurajda z výboru pro vyrovnané zastoupení žen a mužů v politice či místopředseda rady vlády pro záležitosti romské menšiny Marian Dancso!? Chápete, jaké pijavice živíme? Aspoň jedna dobrá zpráva,“ napsal na síti X.

Bývalý politik Robert Kotzian se České televize ptá, proč nekriticky přebírá označení „expertky a experti z lidskoprávních organizací“, když ve skutečnosti podle něj jde v naprosté většině o aktivisty politicky jednajících soukromých organizací, tj. politických neziskovek.

„Proč převzetím tohoto neutrálně vyznívajícího označení pomáháte tvořit dojem, že dotčení aktivisté v orgánech vlády nebyli politickými aktéry, ale nestrannými odborníky? Kdo je podle vás, tedy veřejnoprávního média, suverénem v této zemi? Lidé, nebo politicky aktivní neziskové organizace? Můžete vládu Andreje Babiše tisíckrát nenávidět, můžete jí pohrdat, a rozhodně je této vládě co vytýkat. Ale bez ohledu na to platí, že demokratický mandát má vláda, ne někdo, kdo se snaží schovat své politické zájmy za „odbornost“. Proto vláda nepotřebuje žádné připomínkové řízení na to, aby udělala ve svých poradních orgánech organizační změny. To není otázka obhajoby vlády Andreje Babiše. Z tohoto hlediska je totiž úplně jedno, kdo je premiérem. Je to prostě otázka principu. Proto by veřejnoprávní médium nemělo takto lehce naskakovat na rétorické triky soukromých organizací s konkrétními zájmy, které mají politickou povahu. Pokud jste se rozhodli o hromadné rezignaci 53 aktivistů, což je politický akt sám o sobě (mezi nimi záměrně koordinovaný s cílem vyvolat silnou reakci), informovat, měli jste se omezit na fakta. Už převzetím jejich rétoriky jste svůj text zpolitizovali. Nemáte zač,“ publikoval na platformě X.

A Piráti napsali, že odcházejí experti a nahrazují je loajální lidé.

Spustit čtení článku

Tato funkce je dostupná jen pro přihlášené uživatele s aktivním předplatným typu Lepší čtení a vyšší. Předplatné i Prémiové body PL můžete získat i zdarma, přečtěte si více v tomto článku. 

30.06.2026 20:23 | Rozhovor

autor: Jakub Vosáhlo

Činnost zemských škůdců pracujících pro cizí zájmy by měla být po zásluze odměněna, říká pro ParlamentníListy.cz europoslanec Ivan David. Čeští donašeči do Bruselu podle něj zemi škodí.

Evropský parlament nedávno schválil nové „předpisy o rostlinách vyšlechtěných pomocí nových technik úpravy genů“. Ujišťuje však, že se nemá jednat o povolení neprobádaných genetických manipulací. Jak se na to díváte vy z pohledu člena výboru pro zemědělství?

Jsem přesvědčen, že genetické manipulace jsou budoucností zajištění potravy s ohledem na růst populace a klimatické změny. Lze tak dosáhnout mnohem rychleji vytvoření modifikovaného organismu než tradičním křížením nebo výběrem spontánně zmutovaných organismů. Mnoho lidí má hrůzu ze zásahu do božích záměrů. Genetická manipulace je technika, spíše soubor technik, dnes už velice pokročilých. Kromě pozitivních výsledků přinášejí i rizika. Nelze povolit odrůdy vyšlechtěné tak, že snášejí herbicidy a tím umožňují jejich masové použití.

Vážným rizikem je monopolní postavení korporací produkujících určité odrůdy, které mohou díky lobbingu vytlačovat konkurenci. Komise pravidelně protlačuje některé odrůdy získané genomickými technikami a Parlament je opakovaně zamítá. Ale jako krmiva se do Evropské unie dovážejí v obrovském množství, například sója nebo kukuřice, nebo textil z modifikované bavlny. Většina členů zemědělského výboru se upřímně snaží se rizikům vyhnout.

Když už hovoříme o vašem působení ve výboru, co jsou aktuálně další výzvy, které projednáváte?

Na prvním místě jde o peníze, jde tedy o budoucí rozpočet na zemědělství, který už desítky let stále klesá. Pro další období má klesnout o dalších 24 %  ve prospěch například zbrojení. Také Zelení mají ctižádost dosáhnout využití co největšího podílu „zemědělských fondů“ na „grýndýlové“ projekty. Na výboru ENVI (pro životní prostředí), kde se o tom jednalo, jsem patřil k menšině proti paušálnímu vyčlenění části prostředků od zemědělství k environmentálním účelům. Zelení, liberálové, socialisté a Levice žádají 43%.

Projednává se samozřejmě mnoho dalších návrhů. Například transport zvířat. Navrhovatelé přicházejí s naprosto nerealizovatelnými požadavky, například aby u každé nakládky a vykládky byl veterinář. Nestačila by na to pracovní kapacita všech veterinářů v EU, kterých je už dnes nedostatek. Ambiciózní navrhovatelé se realitou nezatěžují.

Důležitá je otázka reprodukčního materiálu nebo „nařízení o lesích“, kde monitorování původu produktů má zabránit odlesňování. Návrhy jsou mimo realitu, technicky a organizačně neproveditelné a administrativně nesmírně zatěžující.

Nebo označování zemědělských komodit a potravin z hlediska jejich původu nebo vhodnosti ke konzumaci…

Samostatnou kapitolou jsou dovozy a vývozy včetně obchodních smluv mezi EU a třetími zeměmi.

https://www.parlamentnilisty.cz/tv/embed?id=1036

O potravinách se hodně mluvilo v souvislosti s chystanou dohodou mezi EU a organizací Mercosur. Co je v tomto nového?

Dohoda se nejspíš protlačí, Komise je pro, stejně jako většina poslanců a Evropské rady. Obrazně se hovoří o podpoře vývozu německých aut výměnou za potlačení francouzského zemědělství.

Skoro všichni členové zemědělského výboru jsou proti, aby je doma zemědělci nezabili, ale předsedkyně výboru Ing. Veronika Vrecionová je pro, věří, že to pro hospodářství EU bude prospěšné.

Ovšem pokud by byl někde zájem například o německá auta, automobilka postaví fabriku přímo v zahraničí, takže to vývozu moc nepomůže. Překážky pro konkurenceschopnost, které vytváří Komise a většina europoslanců, jsou mnohem větší než hypotetický prospěch z podobných mezinárodních smluv.

Že to poškodí zemědělství v celé EU, na to lze vzít jed. O tom, co se bude prodávat, rozhodují obchodní korporace, ne zákazníci.

Zemědělskou politiku má ale drtivá většina Evropanů spojenou hlavně s dotacemi. Aktuálně se opět řeší české dotace pro Agrofert kvůli střetu zájmů Andreje Babiše. Opozice z toho dělá kauzu, ve které nám kromě evropských sankcí hrozí také to, že budeme muset celou částku platit z českého rozpočtu. Jak reálné jsou z vašeho pohledu tyto sankce?

Je to svinstvo v krystalicky čisté podobě, protože o dotacích pro Agrofert předseda vlády nerozhoduje. Ty jsou přidělovány podle splnění podmínek a kontroly jsou velmi přísné. Celá kauza je plod tupého antibabišismu. To neznamená, že nebude uplatněn postih…

Pokud jde o roli české opozice, tak ta je velmi aktivní i v Evropském parlamentu, třeba Danuše Nerudová se ani netají, že českou vládou unijním orgánům v podstatě „udala“ kvůli legislativě o veřejnoprávním vysílání. Co říkáte na tyto „bruselské“ aktivity české opozice?

Činnost zemských škůdců pracujících pro cizí zájmy by měla být po zásluze odměněna. Kritériem hodnocení musí být, co prospívá občanům České republiky. Eurohujeři jsou jen specifickou odrůdou kolaborantů.

Komunikace mezi vládní koalicí a Bruselem probíhala i kvůli novele legislativy o akceleračních zónách, když z EU měli přímo tlačit na poslance Filipa Turka. Vnímáte nějakou změnu v chování bruselských úředníků k Praze po výměně vlády loni na podzim?

Česká republika má sotva tříprocentní vliv. Naopak Komise má na ČR vliv obrovský. Prostě budou trvat na tom, abychom se všemu podřídili, ať je to pro nás výhodné nebo ne. Nepodřídíme-li se, přijdou sankce. Donašeči jsou na jejich straně.

Nedávno došlo k určité úpravě Green Dealových pro „domácí“ emisní povolenky ETS 2. Zásluhy si za to připisuje právě česká europoslankyně Danuše Nerudová. Jak tedy tuto změnu hodnotíte, skutečně je tak významná?

Změna je pozitivní, ale významem kosmetická. Samozřejmě jsme ji podpořili, ale problém to neřeší, jen lehce mírní, pokud vůbec.