Spustit čtení článku
Tato funkce je dostupná jen pro přihlášené uživatele s aktivním předplatným typu Lepší čtení a vyšší. Předplatné i Prémiové body PL můžete získat i zdarma, přečtěte si více v tomto článku. Čtení článků používá syntetický hlas (AI).
15.11.2026 8:45 | Rozhovor
autor: Jakub Vosáhlo
Spisovatel, novinář, výtvarník a znalec piva Jaroslav Novák si ke svému jménu kdysi zvolil značku „večerníček“. A protože o televizním pohádkáři a jeho čepici se v posledních dnech hodně mluví, zeptali jsme se na boj o Českou televizi právě jeho. Blízký člověk Tomia Okamury k tomu nabídl ParlamentnimListům.cz svůj pohled na mediální branži jako celek.

Popisek: Tomio Okamura se svým přítelem Jaroslavem N. Večerníčkem
Večerníček, vaše umělecká značka, se stal symbolem protestů proti nové poplatkové legislativě. Jak se tedy Večerníček dívá na celou kampaň, jejímž se stal kreslený cyklista s papírovou čepicí symbolem?
Já jako skutečný Večerníček z masa a kostí proti zneužití televizního Večerníčka k naprosto prolhané propagandě protestuju. V logice věci je, když ideologové z ČT a jejich zfanatizovaní fanoušci budou nosit Goebbelsovu čapku.
Mimochodem, večerníčkovskou čepici teď před demonstrací prodával Milion chvilek jako merch a platí se za ni v tisících. Nevypadá to tak trochu, že se z boje za dobrou věc stal byznysplán?
Ale přece všechny ty libtardí organizace jsou na prachy a je jedno, zda to je Člověk v tísni, Milionový chlívek chvilek nebo Meeting Brno.
V roce 2024 vybrali aktivisté z Milionu chvilek „pouze“ 20,5 milionu ročně. Po vítězství současné vlády ve volbách se do spolku aktivizujícího „občanskou společnost“ vrátil Mikuláš Minář.
S nástupem Mináře se „tržby“ spolku navýšily na loňských 33,5 milionu.
Odměna předsedovi spolku vzrostla dvojnásobně. Lukáš Hilpert si v roce 2024 vyplatil za vedení spolku „pouze“ 715 tisíc korun – v minulém roce již předseda získal 1,433 milionu korun, tedy přes 110 tisíc korun měsíčně.
Minulý týden před Kavčími horami protestovali odpůrci poplatků, které se zaměstnanci a jejich sympatizanti snažili přehlušovat znělkami z dětských pořadů. Chce se znovu říci: Chudák zneužitý Večerníček…
Demokracie se nepozná podle toho, jak se chováme k lidem, kteří s námi souhlasí. Pozná se podle toho, jak dokážeme respektovat ty, kteří mají názor zcela opačný. A politika ČT je nepohodlné hlasy vymlčet – mě ČT do žádné debaty nepozvala snad 8 let – do té poslední mne Takáč pozval s tím, že mě vykoupou, jací jsme nacisté kvůli kauze Lety – což si naběhl, protože jsem Žid, a v té době jsem získal koncentrační tábor Oskara Schindlera v Brněnci pro náš Nadační fond Památník Šoa a Oskara Schindlera. Tomio nám osobně pomáhal.
Lety mne naštvaly z jediného důvodu. Koncentrák v Brněnci je poslední stavebně dochovaný skutečný nacistický koncentrační tábor na území ČR a je to nejslavnější česká památka na světě. V Argentině nebo v Sýrii třeba netuší, co je Karlův most nebo Hradčany, ale téměř všichni tam znají příběh Oskara Schindlera a jeho koncentrák v Brněnci. A mně trvalo asi 8 let, než jsme protekcí a mimo jiné s pomocí Tomia u pana ministra Hermana prosadil aspoň vyhlášení Oskarovy fabriky za kulturní památku.
A když jsem pak četl, že na pracovní protektorátní tábor v Letech má padnout přes půl miliardy, tak jsem se opravdu nasral. Vydávat Lety za koncentrák je totiž v prvé řadě sprosté vůči všem, kdo prošli skutečným koncentrákem. A je jedno, zda to byl Cikán, Žid nebo Čech. I v tom nejmírnějším táboře, jako byl ten Oskarův, panovaly podmínky naprosto nesrovnatelné s Lety. A to nemluvím třeba o cikánském táboře v Osvětimi. Tehdy to proti tomu byly rekreace – samozřejmě velitel tábora v Letech vězně okrádal a dopustil přelidnění a špatnou hygienu, což u lidí, kteří ostatně sami moc hygienu neznali, byli to většinou kočovníci, nakonec spustilo epidemie tyfu a dalších nemocí. Tahle pochybení řešila už protektorátní správa, která tam poslala lékaře a sestry, tábor vyklidila a zrušila. A ano, po dobu karantény byl tábor neprodyšně uzavřen – do té doby se chovanci (nebyli to vězni) pohybovali relativně volně. A na epidemii umřelo několik četníků, co tam hlídali, i několik ošetřujících sester. Takže oběti byly na všech stranách.
Psali jsme:
- Kdo nepracoval, šup a byl tam. Jindřich Šídlo nařezal českým politikům za jejich chování k Romům
- Lhali jste. A já mám důkaz! mával na novináře lejstrem Tomio Okamura. A žádá…
- To je fiškus, ten Okamura. Dřív reportérům Nory Fridrichové nadával, teď vymyslel nový trik. Stojí to za to
Nu, vraťme se na Kavčí hory. Zaznívají hlasy, že byznys a peníze jsou hlavní motivací těch, kteří protesty vedou. Není vlastně i samotná ČT rukojmím zájmů některých lidí, ať obchodních, nebo politických? Redaktor Jan Moláček, který vede protestní hnutí Veřejnoprávně, se ani netají tím, že v ČT se nechal zaměstnat proto, aby z pozice jejího zaměstnance mohl vést boj proti Babišově vládě…
Samozřejmě víme všichni, v čem je háček. V tom, že peníze z rozpočtu by znamenaly velký tlak na kontrolu nad hospodařením ČT. On tu panuje lehký mýtus, že NKÚ nemůže kontrolovat ČT. On může a také to jednou udělal, má právo kontrolovat nakládání právě s poplatky. Bohužel to nedělá a nedělal ani v minulosti, kdy kontroloval výběr, ale nikoli efektivitu nakládání s nimi. Nepochybně ze strachu z pomsty ze strany ČT. Já jsem kdysi obeslal několik specializovaných agentur se žádostí o objektivitu vysílání ČT, a všechny až na jednu rovnou odmítli vůbec jednat. Jen jeden šéf nadnárodní společnosti se mnou sešel a na čtyři oči mi řekl, že ani jeho agentura to neudělá, protože má od televizí zakázky a samozřejmě by na českém trhu skončil, pokud by tu analýzu udělal poctivě, a tedy v neprospěch ČT.
Lidé, kteří se v médiích pohybují, mluví o tom, jak se v ČT plýtvá a jak funguje neefektivně. Pokud by „večerníčci“ tuhle bitvu vyhráli, dovedete si představit, že by v horizontu deseti let byla možná jakákoliv reforma a nastavení trochu smysluplnější fungování tohoto molochu?
Já osobně to vidím jinak. V prvé řadě bych řešil dodržování zákona o ČT a zákona o televizním a rozhlasovém vysílání. Obě rady – tzv. „velká“ i „malá“ – mají dost kompetencí, aby mohly lhaní a cenzuru ČT řešit. Velká rada RRTV na to má i analytické týmy. A data jsou jednoduchá a tvrdá. Pokud Moravec nepozval 9 let Okamuru do vysílání, tak je něco špatně. A pokud deset z deseti zmínek o SPD je negativních, tak je něco zle.
Pokud jde o finance a efektivitu, jak jsem řekl, jde jen o to donutit NKÚ, aby jednal a zahájil kontrolu v ČT. To může už teď, ale není síla ho k tomu donutit. Fajn, tak změníme zákon o NKÚ a dáme pravomoc třeba Sněmovně uložit NKÚ, aby kontrolu vykonal. To není ohrožení jeho nezávislosti, protože my nechceme ovlivnit závěry šetření. Chceme jen, aby konal svou povinnost a kontroloval.
Psali jsme:
- Podepsal jsem i ty dva hejtry. Jsem nad věcí. Babiš vzal opozici vítr z plachet
- Korupce. Babiš udeřil na ČT
Druhým symbolem, vedle čepice, je číslovka 4:36, čas, ve kterém byl zákon v prvním čtení schvalován. „Čtyři třicet šest“ skandoval Staromák a opakuje to celá opozice i televizní redaktoři. Jak silný je to z vašeho pohledu člověka, co se v mediálním světě pohybuje, mobilizační symbol? A jak se celkově podle vás odpůrcům daří téma medializovat a komunikovat s veřejností?
Víte, že veřejnost je politicky štíplá na půl – takže propaganda ČT přesvědčuje přesvědčené. A podle mne špatně, protože všechny dostupné ankety a průzkumy ukazují, že těch občanů, co nechtějí poplatky, je většina. To je holý fakt, a pokud jsme v demokracii, tak tohle by mělo být svaté. Jenže ČT je právě symbolem antidemokracie – ona a její političtí přátelé jsou bytostně proti skutečné demokracii, ve které vládnou občané. Jsou pro vládu elit – občan je podle nich blbec, který sice může svým hlasem je zvolit, ale sám o ničem rozhodovat nesmí.
Což mi připadá absurdní – myslím, že ani největší „libtard“ si nemyslí, že třeba sněmovna je moudřejší a kvalifikovanější než občané v referendu. Opak je pravdou – statistiky a výsledky referend všude po planetě ukazují, že naopak občané dokážou být státničtější a moudřejší než politici. A studie např. v USA doložily fakt, že tam, kde mají občané třeba právo hlasovat o daních, jsou daně na jedné straně nejnižší, ale využívají se nejefektivněji a panuje tam větší spokojenost se státní správou než ve státech, kde se o daních hlasovat nesmí.
Psali jsme:
- „Opozice ochutnává svou vlastní medicínu.“ Expertka k pátečnímu hlasování
- „Na každou svini se vaří voda“. Co předcházelo nájezdu davu na parlament
Napsal jsem o přímé demokracii s Tomiem knihu, ale ještě se nestalo, že by jakýkoliv novinář v ČT nebo ČRo řekl: „Pojďme udělat veřejnou debatu na téma, co to je a jak funguje skutečná demokracie.“ Tohle je tabu a masy blbců žijí v domnění, že přímá demokracie je sprosté slovo. Bože, o mezinárodních smlouvách se hlasuje v celé Evropě, to je přece standard. Ale tady je to tabu, protože co kdyby občané hlasovali pro vystoupení z bruselského fašistického válečného spolku?
Nebo o tom, že přestaneme skutečně podporovat zločinecký režim na Ukrajině. O tom, že to jsou teroristé, zloději a váleční zločinci, přece není pochyb – na jejich zločiny už upozorňují i mezinárodní organizace a Američany vedená NABU už stahuje smyčku jak kolem vedení tajných služeb, armády a vlády, ale blíží se i Zelenskému – poslední razie proběhly před pár dny.
https://www.parlamentnilisty.cz/tv/embed?id=1077
Mě už kolikrát napadlo, co by z této bizarní občasné války o ČT dokázal stvořit Jaroslav Hašek. Vy patříte ke znalcům jeho humoru, máte nějaký nápad?
Jedna věc je bizár kolem převlékačů kabátů, kdy komunisté a svazáci jsou dnes bojovníci za demokracii a já bývalý disident a židák, jsem ve škatulce extrémisty. Přičemž jsme extrémisté proto, že prosazujeme přímou demokracii, tedy přímou vládu občanů, kterou ukládá i naše Ústava. A ti, co se paktují s banderovskými zločinci a teroristy, kteří postavili desítky či stovky koncentráků a mučíren po celé Ukrajině, zakázali ruský jazyk, pravoslavnou církev a svobodu slova, tak ti jsou demokraté?
Hašek v časech, kdy šlo skutečně o věc – jak za Rakouska Rakouska, tak za občanské války v Rusku – byl extrémně vážný a se zločinci bojoval zcela vážně. On samozřejmě perem, ale nejen satirou, ale i vážnějšími texty.
Ale je pravda, že o těch obracečích kabátů, kteří za Rakouska slavili císaře pána a po převratu se z nich stali vášniví republikáni, o těch psal s posměchem. Taky ho sledovala tajná policie, knihkupci a nakladatelé ho odmítali, a když chtěli překlad Švejka do němčiny, tak ho překladatelé odmítali, aby se sami nestali terčem nenávisti a dehonestace. Nakonec se Haška ujala židovská překladatelka Reinerová a ta Švejka přeložila. A čelila za to skutečně velké dehonestaci, nenávisti a spousta nakladatelů s ní pak odmítala spolupracovat. I taková hovada jsou mezi námi, a to dodnes. Mimo jiných lidí ani mně nikdo už nevydává, přestože všechny knihy, ať už ty s Tomiem, nebo i Dějiny piva, se vyprodaly ve vícero nákladech. Mimochodem, na posledním vydání Dějin piva už z obálky zmizelo moje jméno. Ještě jsem Albatrosu stál za vydání, ale už se báli mého jména ve výloze.
Hašek si musel svého Švejka se Sauerem vydat sám. I když po enormním úspěchu se ho ujal nakladatel Synek. Já jsem zase oslovil nakladatele v USA, Mexiku a v Rusku. Doma není nikdo prorokem.
V neděli se má sejít demonstrace Milionu chvilek na Letné, jak řekl Mikuláš Minář, tam už to známe. Ale ona už tyto akce zná i druhá strana, viděli jsme je za první Babišovy vlády. Nehrozí tak trochu, že opakovaný vtip už přestane být vtipem a desátý protest podle stejného mustru už nikoho nového proti Babišovi nezíská?
Jak jsem uvedl. Společnost je rozdělená a kdo není libtard, už se jím nestane, i kdyby se Minář udemonstroval. Ale to není cíl. Cíl jsou peníze a ty z těch svých blbců přece vždycky dostane.
Zaznívá také, že Mikuláš Minář a stávkující zaměstnanci ČT v podstatě dělají práci za parlamentní opozici, jejíž lídři nejsou schopni udělat nic víc než říct „stojím za Českou televizí“. Jak relevantní politickou silou může být někdo, kdo se spokojí s tím, že mrznoucím demonstrantům zamává z vytopené kanceláře?
Z toho, co vidím, se snaží opoziční politici tam, kde to umí nejlépe. Tedy v médiích a ve sněmovně, kde svorně lžou, přehánějí nebo zavádějí. A to umí skvěle. Nikdo po nich nechce boj v ulicích.

Pirátské poslankyně mávají z okna demonstrantům
Pravdou ovšem je, že jim jde o hodně. Představte si, že by třeba aspoň jedna televize byla skutečně objektivní a dávala prostor všem názorům, jako to dělají třeba Parlamentní listy. Časem by aspoň část lidí zblblých propagandou prohlédlo a nikdo by už nemohl volit lidi, co se paktují proti své zemi s Bruselem nebo ukrajinskými nacisty.
Ale to jsem opět u zákona. Kdysi jsem kandidoval do Rady ČT a poslanci, když mně grilovali, namítali: vždyť ty jsi spojený s SPD a Okamurou, ty do Rady nemůžeš, to je střet zájmu. Já jim řekl: hoši, asi byste si měli nejdřív přečíst zákon. Ten naopak jasně říká, že v Radě mají být zastoupeny všechny významné názorové a politické proudy. A ten můj názorový proud má tedy zákonné právo být legálně v radě zastoupený. No, neprošlo to, protože se zákonem o ČT si všichni, i „radní v obou radách“, fakticky vytírají pozadí.
Jak by se tedy ideálně měla financovat ČT?
V prvé řadě je třeba nejdřív udělat nějaký audit. Definovat, jaké minimum po ČT chceme, pak analyzovat, co televize a jak efektivně dělá, a pak podle toho nastavit rozpočet. Teď je to naopak, ČT vybere peníze a pak je prostě utrácí, bez ohledu na potřebnost.
Druhá věc je, že ČT vyrábí extrémně nekvalitní produkty. Tím myslím to, že její produkce je ve většině neprodejná v zahraničí.
Kdysi, když jsem bydlel u Tomia na Ládví, tak jsme měli souseda, byl to legendární filmový producent z Barrandova. Jednou mě vezl autem do města a on sám začal vyprávět. Už tehdy ČT plakala, že má málo peněz, a on říkal: „Na co si ti pitomci stěžují? My jsme za komunistů s penězi problém neměli, a to nám stát nic nedal. Prostě jsem sebral Vorlíčka nebo jiného autora, vzal ho do Západního Německa, tam jsme sedli, nabídli pár námětů, Němci si vybrali, dali prachy, my to natočili a stát měl ještě příjmy z filmových práv.“
A to je problém dneška. Já jsem léta nabízel ČT filmy, pořady nebo dokumenty prodejné na celé planetě. Celovečerní film s legendární skotskou skupinou Nazareth, kdy kapela nabídla zdarma i muziku. Samozřejmě film o Haškovi, prodejný v Číně a Rusku. Filmy o Oskaru Schindlerovi, prodejné po celém světě. Dnes o tom už jednám s produkcí Olivera Stonea, mám film s Jeanem Reno, který francouzská produkce bere. Ale když ČT něco zaujalo, jako třeba moje historie všedních věcí, tak to sprostě ukradla a natočila tak prasácky, že se na to nedalo dívat a sami výrobu zastavili. Přičemž třeba Fero Fenič mi řekl, že tohle je tak dobrý nápad, že to už by musela natočit BBC a byl by to celosvětový trhák. Ale ČT ví, jak věci zkazit – o tom není pochyb.
Ale zpět. Kdyby ČT točila věci prodejné po světě, tak nepotřebuje od nás ani haléř. Ale jde opačnou cestou a naopak licence na cizí pořady kupuje. To je pak těžký. Ale je to dané tvůrčí neschopností partičky, která tam fakticky vládne.