Světem proletěla zpráva o hrozbě, kterou může umělá inteligence představovat pro celé lidstvo. A zatímco americký prezident Donald Trump toto téma zlehčil a přislíbil občanům, že dá na umělou inteligenci pozor, německý kancléř Friedrich Merz téma umělé inteligence uchopil odlišným způsobem. Způsobem, který nejednoho člověka vylekal.
Foto: Repro Youtube Popisek: Německý kancléř Friedrich Merz
Lidé, kteří staví AI, „upřímně věří, že by nás všechny mohla zabít do konce desetiletí. To není marketingový trik,“ nechal se před pár dny slyšet Jacob Coxon. Muž, který se podílel na vývoji umělé inteligence ve společnosti Anthropic.
Současný americký prezident Donald Trump na sociální síti Truth Social občany USA uklidňoval, že obavy z AI jsou přehnané. Konstatoval, že jde o podobný nesmysl, jaký především opoziční demokraté v minulosti šířili např. o Rusku a Ukrajině.
Německý kancléř Merz dal však najevo, že se na umělou inteligenci a rizika s ní spojená dívá jinak.
Vyslovil pro zavedení povinnosti používat na internetu skutečná jména. Během setkání s vítězi celostátní soutěže „Jugend forscht“ (Mládež bádá) spojil problematiku anonymních příspěvků a automaticky generovaných zpráv s ohrožením práv na ochranu práv každého jednotlivce a na ochranu demokracie.
„Jak se vypořádáme s tím, že už nejsme schopni dostatečně chránit naši populaci před tím, co se děje?“ ptal se Merz, kterého citoval server Apollo News.
A hned si odpověděl.
„Prosím, nechoďte ke mně se svobodou slova. To už nemá nic společného se svobodou slova. V nejlepším případě je to zcela libertariánský přístup, libertariánská politika a chápání společnosti, které známe z druhé strany Atlantiku a které osobně nesdílím. Liberální společnost musí stále být schopna dostatečně chránit své občany, a to i před nepravdivými informacemi, ale i před osobním ponižováním, diskriminací a mnoha dalšími věcmi, které nakonec ovlivňují naši reálnou svobodu,“ nechal se slyšet Merz.
Konstatoval také, že jde o složité téma a německá vláda zatím nemá konečnou odpověď na otázku, jak se s umělou inteligencí vyrovnat.
Když tuto část Merzova vystoupení zaslechl norský politolog Glenn Diesen, zhrozil se.
Merzova verze svobody slova: Můžete si říkat, co chcete. Ale pokud jeho vláda něco označí za ‚dezinformace‘, bude to třeba cenzurovat. To není zrovna ten druh moci, kterou byste chtěli svěřit jednomu z nejméně oblíbených vůdců na světě,“ vložil svůj pohled na Merzova slova Diesen.
Merzovo vystoupení okomentoval i americký influencer Mario Nawfal.
„Říká, že stát stále musí chránit lidi před falešnými informacemi, což ho (Merze) staví přímo do středu německé debaty o tom, jak daleko může vláda zajít v regulaci toho, co lidé vidí a říkají online. Nemusíte rozumět němčině, abyste chápali, jakým tónem pronáší svá slova,“ konstatoval Nawfal.
Německý publicista Julian Reichelt, bývalý šéfredaktor nejčtenějšího německého deníku Bild, konstatoval, že proti lidem, jako je Merz, se lidé musí bránit. A to i s pomocí německé ústavy.
V článku 20 německé ústavy, konkrétně ve čtvrtém odstavci, je uvedeno, že „proti každému, kdo se pokusí narušit demokratický ústavní řád, mají všichni Němci právo na odpor, není-li možná jiná cesta.“ Reichelt zdůraznil, že svoboda slova je jedním ze základních stavebních kamenů demokracie, a pokud proti ní stávající německý kancléř takto vystupuje, pak podle publicisty Němci mohou proti Merzovi uplatnit právě toto právo na odpor.
