Projev von der Leynové rozcupován. Kousek po kousku
16.09.2026 18:18 | Monitoring
autor: Marian Kučera
„Nejsilnější Unie v dějinách? Unie, která kupuje americké Patrioty, používá americkou umělou inteligenci, shání čínské suroviny a chce opravovat regulace, které sama napsala aniž by zrušila to, co ji skutečně oslabuje, není nejsilnější.“ Poradce ministra zahraničí si poslechl projev předsedkyně Evropské komise. A nenachal na něm nit suchou. Připojila se i novinářka Angelika Bazalová. „Madam už jde do boje. Jako… měla by lépe volit slova,“ napsala.
Popisek: Ursula von der Leyen, předsedkyně Evropské komise
Poradce ministra zahraničních věcí Pavel Šik předložil kritickou analýzu projevu předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Hned v úvodu uhodil na její výrok, že Evropská unie je „nejsilnější, jaká kdy byla, a současně nejkřehčí, jaká kdy byla“. Tento výrok označuje za „nejdokonalejší bruselskou větu letošního roku“, která umožňuje ospravedlnit jakýkoli výsledek. „Pokud se něco podaří, je to důkaz historické síly Unie, ale pokud se něco zhroutí, byla přece historicky křehká,“ napsal Šik na Facebooku.
Šik upozorňuje, že von der Leyenová vede Evropskou komisi od roku 2019, přesto vystupuje, jako by byla ve funkci teprve krátce a měla napravovat situaci, do níž Unii zavedli její předchůdci. Náhle před veřejnost předstupuje s katalogem problémů: strukturálně drahá energie, odchod průmyslu, miliardový obchodní deficit s Čínou, 80–90procentní závislost na Číně u kritických surovin, roztříštěný vnitřní trh, nefunkční kapitálové trhy, nedostatečné elektrické sítě, dusivé regulace a závislost na Spojených státech v klíčových technologiích.
Za nejlepší příklad pokrytectví považuje Šik byrokracii. „Ta osoba, která je zodpovědná za neustálý přísun dalších předpisů a nařízení, nyní s vážnou tváří prohlašuje, že Unii dusí byrokracie a navrhuje měnit ty předpisy, které sama vytvořila?“ ptá se. Připouští, že členské státy někdy evropské předpisy dále komplikují, ale zdůrazňuje, že taxonomie, povinná péče v dodavatelských řetězcích, emisní systém, digitální regulace ani záplava chemické a environmentální legislativy nevznikly v národních státech, ale právě na stole Leyenové.
Energetickou diagnózu von der Leyenové označuje za polovičatou. Rusko sice zavřelo plyn a uzavření Hormuzského průlivu Evropu zasáhlo, ale Draghiho zpráva, na kterou se předsedkyně sama odvolává, uvádí jako hlavní problémy vysoké daně a další náklady. Evropské firmy platí za elektřinu dvoj- až trojnásobek amerických cen a za plyn čtyř- až pětinásobek. Řešení – zdvojnásobit podíl elektřiny do roku 2040. „Jenže spolehlivá elektrifikace není totéž co instalovat další větrníky a solární panely. Pokud má právě z nich pocházet stále větší část výroby, potřebuje soustava zároveň dostatek řiditelných zdrojů pro hodiny a dny, kdy nefouká a nesvítí a také výkon udržující stabilní frekvenci a napětí. Tyto služby dnes z velké části zajišťují jaderné, vodní, plynové a další synchronní ,točivé’ zdroje.
Obchodní deficit s Čínou chce von der Leyenová řešit využitím „všech dostupných nástrojů“ a založením Evropské korporace pro kritické suroviny, které budou klíčové suroviny nakupovat a držet ve skladech. „Jenže sklad není důl, rafinerie ani továrna, zásoby nenahradí vlastní průmysl a cla nevyřeší evropskou nekonkurenceschopnost, pokud si Evropa sama zdražuje energii, investice, výstavbu i výrobu,“ vypočítává Šik.
V pasáži o umělé inteligenci spatřuje Šik přiznání porážky. Von der Leyenová nejprve prohlásila, že Evropa musí zůstat v závodě o AI, o několik minut později však řekla, že Evropa nemusí být tím, kdo vyvíjí špičkovou technologii, aby z ní měla užitek. „To není strategie technologické suverenity, to je přiznání porážky, způsobené skrze špatný odhad světového vývoje. Zabalené s mašličkou do motivačního slovníku,“ píše Šik. Evropa nemá rozhodující část nejvýkonnějších modelů, čipů ani cloudové infrastruktury, ale chce svolávat jejich převážně americké výrobce a přesvědčovat je, aby zpomalili vývoj. „Abychom si to přeložili, kdo neběží v čele závodu, žádá vedoucí běžce, aby na něj počkali a dávali pozor na to, co vytváří? AI Act nám prý umožňuje určovat globální pravidla umělé inteligence. Určitě? Určitě Evropa dokáže regulovat technologie, které vyvíjejí jiní? Nebo se nám tyhle technologie prostě jen vyhnou, protože evropské regulace jsou jen další položkou v nákladech?“ dodal Šik.
Kritice neuniká ani obranná nezávislost. Von der Leyenová ve svém projevu oznámila historicky první evropský nákup amerických střel Patriot. Následně zapáleně pronesla, že se musíme zbavit závislosti na jediném dodavateli. „To je lepší než stand-up,“ zhodnotil to Šik.
Poté se Leyenová v řeči zastavila u Ukrajiny. Té slíbila slíbila „nejsilnější podporu v historii“, více protivzdušné obrany a důslednější vymáhání sankcí. „Ani jednou ale nezmínila jednání, příměří, diplomacii nebo politický výsledek, kterého chce Evropa dosáhnout. To není strategie. Strategie musí obsahovat dosažitelný cíl a způsob, jak válku ukončit a po čtyřech a půl letech jejího politického plkání jsme se dozvěděli pouze to, že přijde další těžká zima,“ komentoval to Pavel Šik.
Leyenová zmínila i své domovské Německo, kde byl v srpnu na letišti v Lipsku nalezen dron se semtexem. Ten byl podle politických vyjádření řízen ruskými operatéry. Předvolební mediální výkřiky politiků ovšem nepotvrzují fakta z vyšetřování, které stále probíhá. „Předsedkyně Komise, která ve stejném projevu varuje před dezinformacemi, by neměla stírat rozdíl mezi politickým závěrem tajných služeb a pravomocně prokázaným skutkem,“ myslí si Pavel Šik.
Předsedkyně Evropské komise se pozastavila i u otázky migrace. „Pochlubila se výrazným poklesem nelegálních příchodů za poslední dva roky, což je podle ní důkaz o funkčnosti migračního paktu. Ale vzápětí prohlásila, že migrační pakt teprve musí být plně zaveden,“ ukázal Šik na nelogičnost Leyenové projevu.
Za nejhorší část projevu označuje Šik pasáž o demokracii, kde von der Leyenová postavila do jedné řady nacionalisty, odpůrce evropské integrace, ruské vměšování a dezinformace. „Legitimní politický oponent se tím mění v bezpečnostní hrozbu a možnou loutku cizí mocnosti,“ varuje.
Leyenová v projevu okomentovala i volby v Maďarsku, které drtivě vyhrál Peter Magyar a poslal tak Viktora Orbána po šestnácti letech hluboko do opozice. Leyenová si pochvalovala, že si Maďaři zvolili demokracii a zablokované peníze z unie do Maďarska tak mohly začít plynout. „Říka tím takřka přímo, že když voliči hlasují správně a zvolí si její představu o Evropě, peníze mohou téct. Když ovšem hlasují špatně, nastupuje Štít demokracie, boj proti kognitivní válce a ochrana před ,nespolehlivými’ informacemi,“ myslí si Šik.
Z úst předsedkyně Evropské komise vyšlo i tvrzení, že svět kolem Evropy je nepřátelský. I s tím měl Pavel Šik problém. „Většina planety však Evropu nenapadá, pouze už odmítá její poučování, sankční ultimáta a pravidla, na jejichž tvorbě se nepodílela. Když s vámi stále větší část světa nesouhlasí, neznamená to, že je nepřátelská. Možná jste jen ztratili kvůli rokům hloupostí respekt,“ míní Šik.
Své si Šik řekl i ke slovům Leyenové o Kanadě jako prvnímu „přidruženému členovi EU“. EU nakupuje první americké patrioty, je na USA závislá stran technologií a zároveň důrazně podporuje Kanadu, když ta je v obchodním sporu s Washingtonem. „Tím Spojené státy, na jejichž vojenských kapacitách evropská bezpečnost stále stojí, nepochybně nadchneme. Strategická autonomie po bruselsku znamená přetahovat se s hlavním spojencem o jeho nejbližšího souseda a současně očekávat, že nás dál bude dál bránit,“ píše ironicky.
Jak tedy vypadá Evropská unie po projevu Ursuly von der Leyenové? „Když evropské předpisy dusí firmy, vznikne nový pakt proti byrokracii. Když chybějí suroviny, založí se nová korporace úředníků. Když chybějí zbraně, vytvoří se rada. Když nefunguje migrace, vznikne krizový rámec. Když se bouří voliči, vybuduje se demokratický štít. Když děti příliš dlouho sledují telefony, přijde KIDS Act. Když Evropě chybí společná myšlenka, svolá se Kongres Evropy plný ,nejbrilantnějších myslí’, rozebral logiku projevu předsedkyně Evropské komise Pavel Šik.
Je řešením to, co už mnoho dlouhých let generuje pouze překážky a další problémy? Podle Pavla Šika rozhodně ne. „Evropská unie potřebuje inventuru neúspěšných politik, levnou a spolehlivou energii, skutečně jednotný trh, obrannou výrobu, technologické firmy, kontrolované hranice a vedení, které nepovažuje politický nesouhlas za cizí vměšování .. potřebuje jiné vedení,“ zkonstatoval Šik.
Skepse z jeho psaní přímo čišela. „Nejsilnější Unie v dějinách? Unie, která kupuje americké Patrioty, používá americkou umělou inteligenci, shání čínské suroviny a chce opravovat regulace, které sama napsala aniž by zrušila to, co ji skutečně oslabuje, není nejsilnější. Je pouze neobyčejně sebevědomá při výrobě dalších strategií, které mají vysvětlit, proč předchozí strategie nevyšly,“ zakončil svou analýzu projevu o stavu unie Pavel Šik.
Na projev reagovala i nezávislá novinářka Angelika Bazalová. Tu překvapil výrok Leyenové o tom, že je třeba bojovat za myšlenku sjednocené Evropy, ač tímto bojem pohrdají „nacionalisté odpůrci evropské integrace“. „Tady paní Němka by chtěla BOJOVAT za sjednocenou Evropu (pod vedením Německa, natürlich)… A s kým jako chce bojovat? S náma? Nezdá se vám, že se nám paní Ursula nějak radikalizuje? Já myslela, že v tom spolku jsme dobrovolně, ale tady madam už jde do boje. Jako… měla by lépe volit slova,“ poznamenala na Facebooku Bazalová.