https://cnn.iprima.cz/jaderne-zbrane-a-spoluprace-s-ruskem-jak-kim-cong-un-vyuziva-valku-s-iranem-ve-svuj-prospech-507676

https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-blizky-a-stredni-vychod-on-line-udery-na-iran-pokracuji-ctvrty-tyden-40569706

Trump remember: Allahu akbar!

Írán hýbe světem. EU nechce obnovovat sankce na Rusko

25.03.2026 8:15 | Zprávy

autor: Miloš Polák

Válka v Íránu pokračuje. Server deníku New York Times napsal, že Američané nabízejí Íránu patnáctibodový plán na urovnání konfliktu. Jenže agentura Reuters tvrdí, že se Američané chystají do oblasti vyslat tisíce vojáků z elitní 82. výsadkové divize, což přiživuje obavy z další eskalace války. A Íránci se mají na pozoru. A jedna změna se rýsuje i v Evropské unii. Změna týkající se ruské ropy.

Mírový plán USA pro Írán podle New York Times obsahuje tři zásadní body. Demontáž íránského jaderného programu, ukončení podpory různých bojujících skupin v okolních zemích a znovuotevření Hormuzského průlivu. Izraelský Channel 12 s odvoláním na tři zdroje uvedl, že USA usilují o měsíční příměří, aby mohly 15bodový plán projednat.

Pákistánský premiér v úterý uvedl, že je ochoten uspořádat rozhovory mezi USA a Íránem o ukončení války.

V příspěvku na X premiér Šehbáz Šaríf uvedl, že Pákistán plně podporuje probíhající úsilí o dialog a je připraven uspořádat „smysluplné a přesvědčivé rozhovory o komplexním urovnání“.

„Pákistán vítá a plně podporuje probíhající úsilí o dialog s cílem ukončit válku na Blízkém východě v zájmu míru a stability v regionu i mimo něj. S výhradou souhlasu USA a Íránu je Pákistán připraven a poctěn tím, že bude hostitelem a zprostředkuje smysluplná a přesvědčivá jednání o komplexním urovnání probíhajícího konfliktu.“ Zdroj z pákistánské vlády uvedl, že jednání o schůzce jsou v pokročilé fázi.

Ale izraelský Channel 12 také píše, že Írán má podezření, že Trumpova nabídka rozhovorů je novým trikem, novým podvodem. V Teheránu mají pocit, že je prezident USA už dvakrát oklamal, a „nechtějí být znovu oklamáni“.

Agentura Reuters navíc tvrdí, že se Američané chystají do oblasti vyslat tisíce vojáků z elitní 82. výsadkové divize, první výsadkové divize v armádě USA. Jde o slavnou jednotku, která mimo jiné bojovala ve Vietnamu a po 11. září 2001 v Afghánistánu.

„Tyto síly se připojí k 50 000 amerických vojáků, kteří jsou již v regionu, a urychlí masivní nárůst americké vojenské přítomnosti v této oblasti, což přiživuje obavy z delšího konfliktu,“ napsala agentura Reuters.

„Trumpovy řeči o jednáních by také mohly poskytnout čas pro příchod dalších amerických vojáků na Blízký východ, pokud se Washington rozhodne provést pozemní operaci v Íránu,“ napsal k tomu server katarské televize Al-Džazíra.

Íránské rakety a rakety Hizballáhu mezitím zasáhly Izrael a způsobily rozsáhlé škody v několika městech.

Předseda íránského parlamentu Mohammad Kálíbáf na sociálních sítích prohlásil, že žádná jednání s USA neprobíhají. „S USA se nekonala žádná jednání a falešné zprávy o nich se používají k manipulaci s finančními a ropnými trhy a k úniku z bažiny, v níž jsou USA a Izrael uvězněny,“ napsal Mohammad Kálíbáf na sociální síti.

„Ale ať už chce Trump udělat cokoli, rozhodnutí není zcela v jeho rukou. Írán, napadený podruhé za necelý rok, nyní zřejmě nemá takovou motivaci ukončit válku,“ upozornil také server katarské televize.

Pokračující válka v Íránu má vliv i na EU. Korespondent pro otázky národní bezpečnosti agentury Reuters Idrees Ali napsal na sociální síti X, že „Evropská komise již 15. dubna nepředloží návrh na trvalý zákaz dovozu ruské ropy kvůli válce Moskvy na Ukrajině, což bylo původně v plánu. Naznačuje to aktualizovaná legislativní agenda EU.“

Rozhodovalo se bez nás. Větrníky opět vadí

25.03.2026 7:30 | Rozhovor

autor: Jan Procházka

Rozhodovalo se bez nás, říká Vladimíra Mikle. V obci Vlčí Doly, kde bydlí, totiž mají vyrůst větrné elektrárny. „Neproběhla veřejná diskuse, žádná prezentace, žádná snaha zapojit místní obyvatele,“ stěžuje si obyvatelka. A nehodlá to nechat jen tak.

reklama

Jste jedni z občanů žijící v tradiční a dříve velmi bohaté zemědělské oblasti, kde se naše vláda rozhodla pěstovat místo obilí větrné věže.

Bydlíme v malé vesnici na Hané. Takové, kde se říká, že lišky dávají dobrou noc. Už samotný název Vlčí Doly zní, jako by to bylo někde na konci světa. Máme tu ateliér a žijeme tady už víc než 17 let. Náš život by se dal popsat jako taková malá soukromá Shangri-La: ovečky, slepice, kačeny, zahrada, sad… a hlavně klid. Klid, který je pro uměleckou tvorbu naprosto zásadní. Tento svět, který jsme si roky budovali, se začal rozpadat ve chvíli, kdy jsme se dozvěděli o plánované výstavbě soustavy větrných elektráren v těsné blízkosti našeho domova. Jedna z nich má stát necelý kilometr od nás a dosahovat výšky až 230 metrů.

Bavil se s vámi někdo o projektu v blízkosti vašeho obydlí?

Ne! Nejvíce nás ale nezasáhla samotná velikost projektu. Byl to způsob, jakým vznikal. Při způsobech naší vlády i úřadů bych to nejlépe nazvala „ticho, které bolí“. O projektu jsme se dozvěděli pozdě. Příliš pozdě na to, abychom mohli cokoliv ovlivnit. Neproběhla veřejná diskuse, žádná prezentace, žádná snaha zapojit místní obyvatele. Naše žádost o referendum byla starostou obce Věžky Bc. A. Bosákem zamítnuta. Informace jsme získali až na základě stížnosti. Do té doby se o našem okolí, našem domově, rozhodovalo bez nás. Když jsme se konečně dostali k dokumentaci projektu společnosti JIPOCAR Power Blue, s.r.o., lhůta pro podání připomínek v procesu EIA už byla pryč.

Dostává z toho zmíněný starosta nějaké benefity a vybíral jej jako veřejnou zakázku?

Starosta uvádí, že obec z projektu získá určité benefity. Ty jsou však ve srovnání s celkovým objemem investice a s trvalými dopady na krajinu i zemědělskou půdu velmi nízké. Navíc se finanční částky liší v návrhu investora a pak ve smlouvě, která byla podepsána starostou obce na 30 let. O případném osobním prospěchu starosty nemáme informace, nicméně přínos pro obec je vzhledem k rozsahu projektu a jeho budoucím výnosům natolik omezený, že to u části obyvatel vyvolává pochybnosti.

Zásadním problémem je především netransparentní postup při výběru projektu. Starosta neorganizoval žádné otevřené ani veřejné výběrové řízení. Projekt byl představen ve spolupráci s konkrétní firmou pouze zastupitelstvu, vůči níž starosta vystupuje spíše jako partner projektu, než jako nestranný zástupce obce. O záměru neproběhla otevřená diskuse s občany a informace nebyly sdíleny včas. Celý postup tak vyvolává dojem nedostatečné transparentnosti a neodpovídajícího vyjednání podmínek.

Máte tedy podezření z korupce?

Starosta nepřistoupil k výběru projektu prostřednictvím veřejného a transparentního procesu. Místo toho obhajuje jeden konkrétní záměr, spojený s relativně nízkou finanční kompenzací/benefitem, který podle našeho názoru naprosto neodpovídá trvalému znehodnocení zemědělské půdy, poklesu tržní hodnoty okolních nemovitostí, včetně té naší, ani zásahu do krajiny a její následné devalvace.

Tento postup vyvolává mezi obyvateli obce i širšího okolí pochybnosti. Část z nich má dojem, že starosta nevystupuje primárně jako volený zástupce obce, ale spíše jako soukromý agent, který prodává naši obec a její okolí investorům neveřejným způsobem a s nikým se nechce o tom bavit.

Tyto okolnosti u mnoha lidí vyvolávají silné emoce – od šoku přes bezmoc až po hluboké znepokojení. Lidé mají pocit, že čelí zásadní změně svých životních podmínek ve prospěch jiných, aniž by měli možnost se k čemukoliv vyjádřit nebo cokoliv ovlivnit.

Z našeho pohledu zde navíc není zřejmý veřejný zájem, který by tak obrovský zásah ospravedlňoval. Evropské závazky přitom obecně směřují k umisťování podobných projektů na nepotřebné plochy, nikoli na nejkvalitnější zemědělskou půdu.

Jak toto chcete řešit?

Situaci chceme řešit především prostřednictvím veřejného protestu a informováním dalších obdobně dotčených lokalit napříč Českou republikou. Pokud by se jednalo o ojedinělý případ, bylo by možné jej řešit na regionální úrovni. Podle našeho názoru se však jedná o širší problém, který přesahuje hranice jednotlivých obcí.

Celá situace v nás vyvolává značné znepokojení. Do procesu jsou zapojeni i veřejně známí političtí představitelé, kteří mají o projektu povědomí. Zároveň panuje přesvědčení, že dochází k rozporům s pravidly vyplývajícími z evropské legislativy, zejména pokud jde o umisťování projektů na vysoce kvalitní hanáckou černozem, která patří mezi nejúrodnější půdy ve střední Evropě.

Domníváme se, že odpovědní političtí představitelé mají o problematice dostatek informací. Směrnice Renewable Energy Directive III totiž jasně předpokládá, že tzv. akcelerační zóny mají být vymezovány s ohledem na minimalizaci konfliktů – tedy typicky mimo nejcennější zemědělskou půdu či jinak citlivá území. Zatím se to jeví jako maximalizace konfliktů: UNESCO, NATURA 2000, ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND…

O to více vyvstávají otázky, proč jsou v konkrétních případech zvažována řešení, která jdou proti tomuto principu. Nabízí se proto zásadní otázka, jak si tuto situaci vysvětlit. Zda jde o selhání koordinace a kontroly na úrovni politické reprezentace, nebo o vědomé rozhodování, které jde přímo proti zájmům vlastních voličů.

V obou případech jde o velmi závažný problém. Pokud mají odpovědní politici o situaci informace – a nic nenasvědčuje tomu, že by je neměli – je obtížné přijmout, že k těmto krokům dochází bez jejich vědomí. Pokud naopak vědomí mají, a přesto nedochází k nápravě, vyvolává to oprávněné pochybnosti o jejich roli i odpovědnosti.

Podle našeho přesvědčení zde nejde o naplňování evropských závazků. Ty naopak předpokládají šetrné umisťování projektů mimo nejcennější půdu. V tomto případě však dochází k pravému opaku – k zásahu do krajiny a k ohrožení tradiční, vysoce úrodné černozemě.

Takový postup proto nelze vnímat jinak než jako rozhodování, které zásadním způsobem poškozuje veřejný zájem i důvěru občanů v to, že jejich zástupci hájí jejich skutečné potřeby.

Vzniká tak otázka, jak tuto situaci interpretovat. Zda dochází k nesouladu mezi jednotlivými úrovněmi politické reprezentace, nebo zda jde o vědomé rozhodování, které nebere dostatečně v úvahu zájmy místních obyvatel.

Jiné vysvětlení pro současný stav se hledá obtížně. Podle našeho přesvědčení zde nejde o naplňování evropských závazků, které obecně směřují k využívání méně hodnotných ploch, ale o zásah do krajiny a kvalitní zemědělské půdy, která má dlouhodobou hodnotu.

Tato skutečnost v nás vyvolává vážné obavy o budoucnost krajiny i způsob rozhodování o jejím využití.

Jste v této situaci sami?

Ne, není to jen náš příběh. Postupně jsme zjistili, že nejde o jednu obec, ani o jeden projekt. V okolí Kroměříže se plánuje rozsáhlá výstavba větrných parků napříč několika obcemi. V souhrnu může jít o jeden z největších záměrů tohoto typu v České republice. To, co jsme prožívali my, není výjimka. Je to realita, kterou dnes zažívají desetitisíce lidí v postižených oblastech a nejméně statisíce, možná miliony v takto zbytečně devastované cenné krajině. Lidé, kteří se snaží pochopit, co se děje. Lidé, kteří se ptají – a často nedostávají odpovědi.

Co úřady?

Mlčení. Stále nic než mlčení. Úřady nekomunikují. Ministerstva mlčí. Ministryně pro místní rozvoj dokonce napsala dopis budoucím signatářům petice, že se s nimi nemá čas bavit. Copak je tohle za přístup k „místnímu rozvoji“ v zemědělské a turistické oblasti? Bylo snad pro paní Zuzanu Mrázovou zřízeno po volbách nové Ministerstvo větrného developmentu s právem přidělovat k nenávratnému zničení bonitní pozemky v krajině a u našich domovů? A takto se rozhoduje o našich životech, našem zdraví i budoucnosti krajiny, ve které žijeme. To má do demokracie velmi daleko.

Co proti tomu sami děláte?

Aktivita jednotlivce může změnit proces. Během Vánoc namísto sváteční atmosféry jsem připravovala fotovizualizace dopadů projektu na historické panorama Květné zahrady a Arcibiskupského zámku. Oslovila jsem instituce, které mají chránit kulturní dědictví: Národní památkový ústav, Ministerstvo kultury České republiky, Arcibiskupství olomoucké nebo Českou komisi pro UNESCO. Upozornila jsem na to, že památka UNESCO může ztratit svůj statut, pokud se začnou tyhle monstrózní projekty realizovat. Na základě těchto podnětů byl proces EIA znovu otevřen. Konečně jsme tak mohli podat připomínky – konkrétně za Zlínský kraj. Do té doby totiž z naší oblasti neodešla jediná připomínka. Ne proto, že by lidé souhlasili, ale proto, že o projektu jednoduše nevěděli.

Co na to zastupitelstvo?

Zastupitelstvo nám téměř rok tajilo, že odsouhlasilo výstavbu větrného parku v katastru obce. Julius Fučík by z nich měl radost. Ale my přece už pár desítek let žijeme v demokracii a ne v protektorátu nebo v jiné totalitě, nebo je to jinak???

To snad není možné, není to pomalu na trestní oznámení na ty zastupitele?

Mám pocit, že v dnešní době zákon platí jako bič pouze pro slušné a pracovité lidi, a otvírá nespočet možností pro skupiny, které nemají žádné zábrany. Morální odpovědnost, poctivost, úcta k tradici jsou pro ně cizí nebo archaická slova. Teď nám jde především o to domoci se svých práv, a s takto jednajícími „volenými zástupci“ je to téměř nemožné. Nevíme, co je k takové okázalé přezíravosti vedlo. Pokud za nimi mezitím docházeli developeři nebo jejich zástupci, radili nám odborníci podat i podezření z korupce, někteří z nás to zvažují. Pokud by nás mohl takto zákon ochránit, určitě nějaká oznámení na jejich netransparentní jednání lidé podají. Považujeme takové jednání i v dané situaci za  neobhajitelné a nelze je přehlížet nebo tolerovat.

Každopádně už takovou druhou chybu u voleb na podzim neuděláme.

A co bylo dál, když jste to zjistili?

Po znovuotevření procesu přišla vlna reakcí. Během krátké doby odešly desítky připomínek. Jednou z nich byla i petice, kterou podepsalo více než 800 lidí. Najednou bylo zřejmé, že nejde o hlas jednotlivce, ale o sdílenou obavu celé komunity. Připomínky se týkaly celé řady zásadních témat: ochrany přírody v rámci soustavy NATURA 2000, která se nachází ve stejném katastru jako plánované elektrárny, zásahů do krajinného rázu, dopadů na vlastnická práva obyvatel, zdraví a kvality života.

Zcela zásadní byla ale otázka dopadu na památku UNESCO v Kroměříži. Právě proto bylo požadováno zpracování tzv. HIA – Heritage Impact Assessment. HIA je odborné posouzení určené pro projekty, které mohou ovlivnit památky světového významu. Posuzuje nejen přímé fyzické zásahy, ale i vizuální dopady, změny krajinného kontextu nebo kumulativní vlivy více projektů.

Musí popsat hodnoty památky, které jsou chráněny, vyhodnotit, jak by je projekt mohl narušit, pracovat s vizualizacemi a pohledovými analýzami, a navrhnout případná opatření. Klíčové je, že má jasně určit, zda je projekt s ochranou památky slučitelný. Právě absence tohoto posouzení byla jedním z hlavních důvodů, proč Olomoucký kraj nyní rozhodl o vrácení dokumentace k přepracování. Není to konec. Ale je to moment, kdy se původní ticho změnilo v hlas. A ten hlas už není možné přehlédnout.

Jak budete hlídat nezavilost zpracování HIA – Heritage Impact Assessment?

To je zajímavá otázka. Pokud by to měl zadat developer určitému zpracovateli, aby to udělal podle jeho potřeby, anebo někdo uplatit úředníky, kteří to schvalují, znamená to jenom oddálení procesu, který za našimi zády někdo dopředu naplánoval. Zatím jsme ve stavu, kdy se toto podařilo prosadit, ale hlídat to budeme muset, a to i veřejně a zákonnými prostředky. Nejlépe veřejnou mezinárodní oponenturu a nezávislé osobnosti s prokazatelnou odborností v oblasti památkové péče. Vzhledem k církevnímu charakteru památek by bylo možná zajímavé pozvat i odborníky z Itálie nebo z Vatikánu. Tam nestaví větrníky nad kostely dokonce ani mafie v Palermu.

Jak hodnotíte současnou situaci?

To, co se děje u nás na Hané, není výjimka. Je to příběh, který se dnes opakuje napříč celou Českou republikou. Není to samo sebou, někdo to organizuje a někdo u toho záměrně převrací evropské zákony i práva občanů. Tisíce lidí zažívají kvůli této zvrácené vládní politice stejné zoufalství. Nedostatek informací, ticho ze strany úřadů, pocit, že o jejich budoucnosti bylo rozhodnuto bez nich. Ten pocit pravděpodobně znáte. Pocit, že o vašem domově rozhoduje někdo jiný. Že jste byli vynecháni. Že mluvíte – a nikdo neposlouchá.

Tohle není ekologie, ani nám to z Bruselu nepřikazují. To je český výprodej krajiny a česká korupce, kdy si to máme z vlastních daní zaplatit. Nerozumím, jak je vůbec možné, že se opět do Česka valí nová vlna baronů. Každý, kdo platí účet za elektřinu, ví, kolik nás stála a pořád stojí ta „skvělá“ investice do solárních panelů a hlavně baronů. Teď se k tomu přidají ještě větrníky, které jsou finančně mnohem náročnější a česká ekonomika už tak skomírající dostane poslední smrtící ránu. Při nejvyšší ceně elektrické energie na světě můžeme o konkurenceschopnosti pouze snít.

Považujete tohle za přístup demokratického státu?

Říkáme tomu demokracie. Ale je to ještě demokracie ve chvíli, kdy se bezradní občané marně domáhají informací, které má k dispozici druhá strana – investor či úřady – a přesto zůstávají nedostupné? Kdy lidé nevědí, kudy kam, a přitom se rozhoduje o jejich domovech? Jak máme chápat demokracii, když se instituce, které mají občany chránit, uzavírají, mlčí nebo rozhodují bez nich? To, co se stalo u nás, není jen selhání komunikace. Je to selhání principu. Pokud se zastupitelstvo malé obce rozhodne téměř rok mlčet o projektu, který může zásadně ovlivnit životy tisíců lidí, pak nejde jen o technický problém nebo jeden konkrétní záměr.

O co mají lidé největší obavy? Jsou to jejich děti, je to krajina, zdraví,  znehodnocení majetku?

O tom už bylo řečeno i naspáno mnoho. Evropská unie dnes prvně v Bruselu vytváří hygienické normy, česká vláda chce dovolit větrným developerům stavět svá monstra 500 metrů od našich domovů. Takovou beznaděj mnozí z nás nezažívali ani při sovětské okupaci, jejich tanky byly menší a snažili se nám je nevystavovat na očích a u domů. Nejde přitom jen o vizuální dopad, hluk nebo změnu krajiny. Do české kotliny vstupuje i téma infrazvuku – fenoménu, který se šíří na velké vzdálenosti, nelze jej jednoduše odstínit a jehož dopady na člověka jsou stále předmětem odborných debat. O to větší důvod by měl existovat pro otevřenou diskusi, transparentnost a opatrnost.

Máte ještě vůbec důvěru ve vládu po volbách nebo krajské zastupitelstvo?

Demokracie nemůže fungovat bez důvěry. A důvěra nemůže existovat tam, kde lidé místo dialogu zažívají ticho a místo odpovědí sklíčení a beznaděj. Je naší společnou odpovědností trvat na tom, aby rozhodování o krajině, ve které žijeme, bylo otevřené, srozumitelné a spravedlivé. Aby lidé nebyli obejiti, ale byli slyšeni. To současná vláda odmítá. Ale pokud vám zavřou dveře, má smysl klepat dál. A když se neotevřou, má smysl na ně začít bušit. Ne proto, že je jisté vítězství. Ale proto, že jde o náš domov, naši krajinu, náš život. Máme právo si jej vymoci i za něj bojovat. A někdy právě v okamžiku, kdy už člověk nemá sílu, se něco pohne.

Nevzdávejme se!!!

https://www.facebook.com/share/v/1Ka2ZjuAeU

https://medium.seznam.cz/clanek/lachende-bestie-pred-15-lety-zacala-intervence-nato-v-libyi-dopadla-jako-obvykle-dokazali-jsme-z-ni-poucit-253893

A pro odlehčení: taky se jim snad vše vymklo z rukou co se naslibovalo:

https://www.novinky.cz/clanek/domaci-vlade-se-komunikace-vymkla-z-rukou-40568902

A typický slovenský podrazák opět bude slavit, jak zdevastuje vše kolem sebe. Jako minule…předminuleee, bleeááábrrr.

https://www.facebook.com/reel/2041934889825760/?mibextid=rS40aB7S9Ucbxw6v

24.03.2026 7:45 | Rozhovor

autor: Jan Procházka

Voličům slibují ukončení Green Dealu, které jim u voleb naslibovali. V praxi ale poslouchají stranické sekretariáty a ty zase energetickou mafii. Bude z toho v pozimních obecních volbách rozvod, nebo začne vláda namísto energetických mafiánů poslouchat vlastní voliče? Tak se ptá v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz energetický expert Hynek Beran.

V mnoha obcích vítězí úspěšná referenda. Ale visí nad nimi Damoklův meč akceleračních zón. Jaké je riziko?

Představte si, že vyhrajete v referendu. Následně nějaký spekulant koupí kus pozemku vedle vašeho domu nebo mu obec prodá obecní, a paní ministryně Mrázová tam vyhlásí akcelerační zónu. Pak je to jako kdybyste žádné referendum nedělali, developer tam má předem schválené stavební povolení. O tom, jakým způsobem tohle netransparentně probíhá, jsme v minulosti hovořili už dostatečně. Paní ministryně se s lidmi nehodlá bavit o tom, jak to připravuje, pak zóny skrytě připravované vyhlásí a dá vám omezený čas na připomínky, které může zamítnout, i kdybyste je náhodou zvládli. Není to vůči lidem ani obcím férová hra.

Lidé v této věci začínají současnou vládu nazývat „sedmilháři“, můžeme těch „sedmero lží“ čtenářům zopakovat?

Určitě ano, opakování je matka moudrosti.

1. Chráníme planetu? Konverze krajiny, degradace půdy a ohrožení vodních zdrojů. Světová energetická rada varuje před přeměnou půdy nebo konverzí krajiny. Politici nás nutí kvůli cizímu zisku ničit půdu a krajinu, kde ničíme planetu stejným způsobem, jako je CO_2. Zbytečně a v rozporu se směrnicí EU.
2. Nezákonná implementace evropského zákona. Podle směrnice RED III jde přednostně o umělé a zastavěné plochy, jako jsou střechy a fasády budov, dopravní infrastrukturu a její bezprostřední okolí, parkoviště, zemědělské podniky, skládky, průmyslové areály, doly, umělé vnitrozemské vodní útvary, jezera nebo nádrže, městské čistírny odpadních vod, a znehodnocenou půdu, kterou nelze využívat pro zemědělství.

Energetická mafie žádá pro větrné developery použitelnou a dokonce zemědělskou půdu, a to v zastavěných, krajinných nebo historických oblastech, aniž by se kdokoli zabýval tou nepotřebnou, a politici naprosto zvrhlým způsobem převrátili právo zrychlené výstavby na té nepotřebné ploše na zbavení práva občanů a obcí se k tomu v jejich okolí, na zemědělské půdě a v krajině vůbec vyjadřovat.

1. Ministerstvo průmyslu a obchodu a řada dalších politiků zaměňuje povinnost vytýčit pozemky, na kterých si má developer postavit elektrárnu sám a uspět s ní cenou na evropském trhu, s povinností jim slibovat garanci ze státního rozpočtu a našich daní.

Tím vniká riziko dalšího tunelu podobného minulému solárnímu a také motivace developerů k fanatickým pokusům o získání pozemku, mnohdy i podvodným způsobem za hranou zákona a dobrého mravu.

Dělají z toho namísto evropské legislativy realitní kancelář s českou krajinou, jejíž prosperita je garantována daněmi občanů.

1. Zdražení provozu sítí a zastarávání potřebných sítí. Pokud budeme stavět nová vedení k větrným parkům, budeme stavět i nové drahé transformátory a posilovat okolní sítě. Tyto prvky budou mít navíc velmi nízké využití, ve srovnání s připojením jaderné elektrárny jsou násobně dražší. Nezbude ani na rekonstrukci našich zanedbaných sítí a potřebné infrastruktury.

Oproti tomu plochy v souladu se směrnicí RED III mají prakticky všechna připojení k elektrické a mnohé i tepelné síti a řada z nich i na místě spotřebu. Kdyby politici stavěli obnovitelné zdroje energie v souladu se zákonem, ušetřili by za sítě i za část přetoků.

1. Zvýšení závislosti na dovozovém palivu ve válečné době. Větrné parky neumějí nahradit fosilní zdroje, když nefouká vítr. Musíme tedy stejně dále provozovat ty uhelné nebo zvyšovat v době válečného napětí závislost ČR na dovozu zemního plynu, což přináší geopolitická i cenová rizika.

K tomu snad ještě dlužno dodat pro úplné „zelené“ ignoranty neznalé nejenom fyziky, ale i zeměpisu, že se naše domácí uhlí netěží v Rusku a jeho zachováním se naopak naše závislost na dováženém zemním plynu z Ruska nebo z jiných v současnosti rizikových regionů snižuje.

1. Obnovitelná energie a trvale udržitelný rozvoj jsou dvě různé kategorie. Česká cesta větrných elektráren je příkladem zpracování obnovitelné energie větru za cenu devastace půdy, důležitého udržitelného prvku, změny krajiny v průmyslovou zónu a ohrožení podzemních vod, tedy naprosto neudržitelným způsobem. To nemá s ekologií a životním prostředím nic společného, je to brutální byznys dotovaný z našich daní.

Lidstvo má tři nedostatkové komodity: Pitnou vodu, potraviny a energii. Toto je tedy dokonce prohra 2:1, narušení vodního režimu půdy a likvidace jejího udržitelného režimu pěstování potravin ve prospěch zachytávání energie z větru, kterou si umíme opatřit i jiným způsobem.

1. Cena. Větrná elektřina je více než 10x dražší než stávající energie jaderná a asi 5x dražší než jaderná nově plánovaná včetně nutné investice. Levná je akorát při přemrštěných německých dotacích v době nadvýroby, tento příklad chce Česká republika následovat na úkor státního rozpočtu a snižování nárůstu důchodů a mezd.

Pokud vám bude někdo říkat opak, žádejte čísla a ne ideologické výkřiky. Když vám to umíme zjednodušeně spočítat jako experti, měla by vám to i případná protistrana podat tak, abyste si to mohli sami přepočítat. Vycházíme totiž obvykle z evropských nebo jiných zdrojů a ne z účelových představ.

Máme ještě nějaké další způsoby, jak toto zarazit?

Existuje Nařízení vlády č. 507/2025 Sb., o stanovení území, na kterých nelze vymezovat akcelerační oblasti. O tomto jsme ještě nehovořili. Vláda v hluboké demisi Petra Fialy je nechala té nové 5. prosince 2025, nová vláda byla jmenována o 10 dní později. Účinné je od 1. ledna 2026.

Máme pět tříd ochrany půdy. Toto vládní nařízení chrání před solárními barony pouze první dvě třídy a před větrnými barony žádnou bonitní půdu. Větrné parky mohou tedy developeři zalévat betonem i na bonitní černozemi na Hané nebo v Polabí.

Určitě by pomohlo toto nařízení změnit, může to udělat vláda v průběhu jednoho zasedání. Kdyby chtěla, samozřejmě. Tedy je dobře, když víme, že vláda Andreje Babiše zdědila po Petru Fialovi bianco poukázku k devastaci orné půdy a že to změnit nechce a nehodlá? Tento zvláštní přístup si musí uvědomit především voliči, ve změně špatného nařízení nestojí vládě v cestě žádné překážky ani závazky v Bruselu. Energetická mafie si toto samozřejmě nepřeje, přestože té nepotřebné půdy máme dostatek a vláda by měla tu bonitní chránit. Plochy, které jsou v souladu se Směrnicí RED III, ani žádnou bonitu nemají, nejde totiž o zemědělskou půdu.

Jinými slovy, zemědělskou půdu na splnění našich závazků v Evropské unii nepotřebujeme vůbec, takže nechápu, proč vláda Andreje Babiše nařizuje na akcelerační zóny používat i tu nejbonitnější. Z energetických odborníků to nechápe v mém okolí vůbec nikdo, jako energetici ničit půdu nechceme a není to ani potřeba.

Když toto vláda odmítá zrušit, je dobře, aby toto věděly alespoň statisíce jejích voličů a ptaly se, co ji k tomu vede. Místo nepotřebných ploch prodávají v rozporu se zákony a s vůlí většiny našich občanů větrným developerům naši ornou půdu k nenávratné likvidaci.

Co by měli udělat politici, aby tuto situaci zarazili?

Zarazit to jde velmi jednoduše, ale politici se chovají jako nevěrná žena anebo záletný muž. Tváří se, jak jsou věrní zájmům voličů, ale jejich činy a v mnoha případech jejich vědomé nekonání podporují nástup větrných baronů a ekonomické uspokojení energetické mafie. Oni všichni vědí, že se do prázdnin nakreslí akcelerační zóny v rozporu s evropskými zákony, a pak se budou vymlouvat, že „podporují reformy“ v Bruselu proti Green Dealu a že za tenhle tunel a devastaci krajiny může Evropská unie a ne současná koalice a česká vláda. Budou naříkat, jak je to hrozné a jak budou „bojovat“ proti té pohromě, kterou oni sami svým postojem vyvolali. Hrají dvojí hru, mediálně se rozčilují proti Green Dealu, v parlamentu poslušně mlčí a vláda ve třech ministerstvech připravuje past na občany i na vlastní krajinu. V praxi ale poslouchají stranické sekretariáty a ty zase, bohužel, energetickou a developerskou mafii.

Jak jednat s politiky, kteří nerespektují vůli voličů a vedou jenom obecné řeči?

Ve smyslu celonárodního dialogu jsou ty „obecné řeči“ potřeba. Ale v situaci ohrožení, kdy nám energetická mafie připravuje poměrně drastická řešení, a všichni o tom víme, je potřeba dávat pozor na to, aby nebyly ty „obecné řeči“ pouhou zástěrkou přípravy podpory větrných baronů a předvolebního politického alibismu. Když v tomto stavu přežijí ještě pár týdnů, budou se pak zase vymlouvat na něco, co bez jejich vůle „přišlo z Bruselu“, zatímco jde o české mafiánsky určené pozemky prodané v rozporu s evropskou legislativou větrným baronům a brutální omezení práva občanů jim v tom zabraňovat nebo se k tomu vůbec vyjadřovat a doslova bránit vlastní domovy a rodiny. Oni to vědí, ale nejméně statisíce občanů díky této osvětě také, a to není málo.

Tedy „obecné řeči“, vážení politici a političky, určitě ano, ale nikoli třeba parlamentní semináře namísto zastavení současné nekorektní přípravy akceleračních zón, která v podpalubí s vašim vědomím tiše a intenzivně probíhá. Nejprve to zastavte, a pak si pojďme povídat o tom, jakou energetiku u nás chceme a jak u toho budeme dodržovat zákony i slušné mravy. Neradi bychom u toho promeškali termín u paní ministryně Mrázové. Přehled těch nepotřebných ploch už máme skoro hotový, tedy nám z Bruselu nic nehrozí, můžeme jej odevzdat a bavit se dále.

Jak se u politika pozná solidní práce od planých slibů?

Zatím proti energetické mafii, kterou zdědili od minulé koalice, neudělali nic, dokonce ani ne valnou hromadu ve státní energetické společnosti řízené stále zástupci minulé koalice, která nehorázným zdražením zlikvidovala část našeho průmyslu. Položme si otázku, co tedy současná vláda v energetické politice ČR změnila a co změnit mohla? Mohly dokonce i minoritní strany. Motoristé mají Ministerstvo životního prostředí, že kterého odcházejí nekonkrétní vyjádření Filipa Turka následované velmi konkrétními dopisy vrchního ředitele Jaromíra Wasserbauera signatářům petice, že se s nimi nebudou bavit. Položme si otázku, do jaké míry Filip Turek skutečně ovládá „své“ ministerstvo a do jaké míry kroky jeho, ministra a dalších stranických kolegů ovládá čísi „neviditelná ruka“. Hloupý člověk to není. Zrovna tak SPD má na všech klíčových resortech, kterými je MMR, MŽP i MPO své politické náměstky. Podobně všichni poslanci majoritního hnutí ANO, souhlasí se vším, mlčí nebo „jsou mlčeni“ a kým?

Je potřeba se v této situaci dotázat vámi volených politiků podobně jako toho záletného partnera, co to má znamenat. Když některý poslanec vykládá něco do médií, je to sice zajímavé, ale když u toho současně přihlíží netransparentní přípravě akceleračních zón, pouze tím klame voliče, kteří se mohou domnívat, že je svými nekonkrétními vyhlášeními doprovázenými neexistujícím skutky chrání. Je to v naší zemi tak, že lid vládne pomocí volených zástupců, anebo prostřednictvím našich některých mlčících a dalších dokonce kolaborujících zástupců vládne lidu energetická a bankovní mafie a my si pouze volíme toho, kdo jim bude v dalších letech sloužit? Jak je možné, že aukce od Lukáše Vlčka přešly na Karla Havlíčka a nařízení vlády o likvidaci bonitní půdy od Petra Fialy na Andreje Babiše? Obojí počátkem prosince vládou v demisi 10 dní před předáním moci? Bude z toho v pozimních obecních volbách rozvod, u kterého půjdou příště naštvaní voliči této koalice na Letnou podpořit Milion chvilek? Mnozí tuto vládu volili proto, že tohle řádění rázně ukončí.

Konkrétně co ti vaši poslanci mohou:

• Každý z poslanců může dát zítra návrh na změnu nebo i zrušení zákona 249/2025 Sb., o akceleračních zónách.
• Každý z poslanců může podat zítra návrh na změnu Nařízení vlády 507/2025 Sb., aby se na bonitní půdě nestavělo vůbec nic. Může to podat i člen vlády, třeba ministr životního prostředí nebo vládní zmocněnec Filip Turek. Proč to už dávno neudělali? Ptejte se jich, voliči.
• Každý poslanec může vyžadovat transparentní přípravu akceleračních zón v souladu se Směrnicí RED III EU a interpelovat příslušné ministerstvo, kde k tomu vzalo podklady a proč se s jeho voliči o tom nebaví. Třeba zrovna u těch zástupců v Plzeňském kraji, kde je mnoho takových zón v plánu, by to bylo na místě klást tyto dotazy současně s plánovaným seminářem v Poslanecké sněmovně. Přijdou tam občané se svými požadavky?
• Případně se můžeme prostřednictvím volených zástupců dotázat na MPO, jak je to s tou „levnou“ cenou větrné elektřiny, když jí chtějí dávat podporu z našich daní, a jestli tu cenu počítali stejní amatéři jako v minulé koalici model SEEPIA a zda nemají v nové koalici strach z tunelu u takto špatně a netransparentně (mafiánsky) připravené energetické politiky z minula. Proč je u „levné“ větrné energie nutná podpora z daní voličů a neuspěje svojí výhodnou cenou na lipské burze?

Co mají lidé v této situaci dělat?

Když máte nějakou občanskou skupinu nebo vedení obce, která odmítá větrná monstra v blízkosti lidských obydlí svých občanů, zajděte za tím „svým“ poslancem. V pondělí má každý povinné úřední hodiny ve svém kraji. Pokud jste přesvědčeni, že se v případě bruselské legislativy a vašich práv dějí již nyní s jeho vědomím nezákonně věci, jednejte s ním jako ten oklamaný manžel nebo manželka a ptejte se, kdy začne respektovat mandát, který jste mu udělili. To je jediná cesta. Co udělá konkrétního z těch činností, které jsme si v předchozím dotazu řekli. Když vám vysvětlí, že on s tím nemůže nic, je podobný tomu partnerovi, který se svého mimomanželského vztahu nevzdá. Takovýto poslanec vám zaručeně nebude věrný jako voličům po dalšího tři a půl roku i v jiných věceh.

Podobně jako ten partner ani oni nechtějí rozvod, v tomto případě u minoritních stran propadák jako minule ČSSD a KSČM a u té větší oslabení a Milion chvilek na náměstích. Pokud vás ale neuspokojí konkrétními kroky podobně jako ten partner, který se odmítá polepšit, můžete jim klidně a slušně navrhnout abdikaci i za celou skupinu občanů nebo obec, která se takto cítí jimi oklamána a podvedena, podobně jako byste navrhli rozvod nevěrnému partnerovi. O takové volené zástupce, kteří překrucují evropskou legislativu, vyprodávají naši krajinu větrným baronům a chtějí to z našich daní podpořit, tu asi mnoho voličů nestojí, a takovou hloupost svěřit hlas někomu podobnému na podzim u obecních voleb udělá podruhé málokdo.

Ale naopak i ti slušní politici potřebují slyšet, že jsou volenými zástupci lidu a ne poslušnými pohůnky energetické mafie prostřednictvím koaličních instrukcí a neveřejných pokynů stranických sekretariátů. Těm slušným se bude v takovém prostředí naopak lépe pracovat, protože pak mají pádný důvod odmítnout takovéto netransparentní lámání jejich vlastní vůle v rozporu s přáním a mandátem svých vlastních voličů. Mají dělat něco především pro lidi, pro tu naši energetickou mafii už toho v minulosti udělali politici více než dost. Kdo by tomu nevěřil, podívejte se na své účty za elektřinu od minulé koalice v roce 2022 a 2023 a optejte se, kolik platili ve Francii nebo na Slovensku. No a tahle koalice také připravila nový zákon, netransparentní akcelerační zóny, vládní nařízení s devastací bonitní půdy a k tomu dotace z našich daní.

Kdo z nás volil toho, který v tom bude pokračovat?