Názory na současnost disidentky a chartistky, spisovatelky Lenky Procházkové.

Zrovna ode mě to asi zní divně, ale musím říct, že život v normalizaci nebyl tak šedivý, stísněný a uniformní, jak se dnes píše v učebnicích. Byl v něm prostor pro soudržnost a lidskou slušnost. (…) Lidem, kteří v dětství či mládí prožili rozčarování z Mnichovské zrady západních spojenců a pak válku, Heidrichiádu. Nelze jim vyčítat, že po osvobození vstupovali do KSČ, protože cítili vděčnost k vojákům Rudé armády, kterých u nás padlo víc než sto třicet tisíc. Proto v roce 1946 dostali v Čechách komunisté tolik hlasů. Komunismus byl v té poválečné době opravdu vnímán jako nadějný směr, plný energie. (…) Občas jsem zvaná na přednášky, a tak vím, že ani mnozí vysokoškoláci dnes neznají základní fakta z novodobých dějin své země, natož z dějin světových. Komunistické školství sice taky přechylovalo dějiny k obrazu svému, ale kam se hrabalo na dnešní mystifikátory. Když jsem koncem šedesátých let dospívala, patřilo naše školství k nejlepším na světě a umění bylo taky na vrcholu. Dnes se filmy z této zlaté éry pouštějí v televizi v noci, aby se těch pár bdících pamětníků nažralo a stádo spících zůstalo nedotčeno srovnáváním. Říká se, že malý národ může být velký jen svou kulturou a vzdělaností. Pokud na tuto tradici zapomene, jakým tmelem bude držet pohromadě? Televizními seriály? Připadá mi, že už zase žijeme v kleci přikryté hadrem. Naštěstí i dnes mnozí, a je jich čím dál víc, hledají škvíry v té celtě. Těmi škvírami je internet. (…) Nedávno jsem v nějakém článku na internetu četla věštbu, že česká státnost po sto 1 http://vasevec.parlamentnilisty.cz/blogy/lenka-prochazkova-narok-na-cirkevni-restituce-je-postavenna-lzi 2 letech skončí? Opravdu se zdá, že vývoj k tomu směřuje…  rozdělení republiky byl první krok.  předávání majetků a půdy církvi a šlechtě, které je popřením smyslu Masarykovy pozemkové reformy, už proběhlo.  samostatná zahraniční politika neexistuje, pouze prezident se snaží něco dělat Pro národní zájmy. A média ho za to cupují.  devastace školství pokračuje.  o průmyslu, zemědělství, zdravotnictví a sociální politice už ani nebudu mluvit. Co ještě zbývá k dovršení?  zrušit Benešovy dekrety a uzavřít konkordát s Vatikánem… . Na toto sepětí minulosti a přítomnosti s budoucností je dnes embargo. Chováme se, jako bychom žili v bezčasí. A zatím se čas nachyluje. Obranné mechanismy, mezi které patří například instinkt, pozvolna mizí, když jsou atakovány nepřetržitým proudem informací. Většina těch informací má jepičí životnost a nulovou výpovědní hodnotu. Přesto si namlouváme, že jsme in. Náš mozek je ale stvořen pro jiné programy, než je vnější masáž. (…) Většina lidí si v roce 1989 nepředstavovala, že změna režimu se zvrhne do kapitalismu, který notabene nedodržuje ani vlastní pravidla. Mnozí doufali, že navážeme na ideály obrodného procesu. Že bude svoboda tisku, že se otevřou možnosti drobného podnikání a soukromého zemědělství, ale že velké podniky zůstanou státu. Jistě si nepředstavovali, že prodáme i vodu zahraničním firmám a že část polí a lesů věnujeme církvi. 3 Možná, kdyby se v prosinci 1989 stal prezidentem Dubček, mohla ta naděje a semknutí mít delší trvání. Tím by se zpomalil a snad ani neprosadil historický návrat ke kapitalismu. Republika by se asi nerozpadla. Jenže Dubček se kandidatury vzdal na naléhání Havla. Bylo mu totiž vysvětleno, že pouze osobnost V. Havla může být zárukou, že se stát udrží celistvý (…) Dubček se nesměl stát ani prezidentem Slovenska. Byl symbolem něčeho, co mělo být pohřbeno, protože mocní tohoto světa měli jiné plány. Jakou roli v těch plánech sehrál Havel, můžeme pouze odhadovat. Z jeho skutků je ale zřejmé, že se necítil být hercem, ale tvůrcem. Myslím, že tato iluze mu vydržela až do smrti. Jako spisovatelce mi Dubčekova postava připadá tragičtější.(…) Máme, co jsme nechtěli. Žijeme ze dne na den a ve strachu, co bude zítra. A zítra může být i válka. Ekonomové se obávají, že je neodvratná. Zbrojařské koncerny v to doufají. Tentokrát už Rusko ale nebude Evropu zachraňovat. Tak se probuďme, je za minutu dvanáct!

Stávkujeme, ne?

STÁVKUJME TAKÉ
Autor: Vidlák
Tak nám zase celosvětově stávkují studenti za klima. Gréta řekla a prý se bude stávkovat celý
týden po dobu, co tam v Ňů Jorku bude ta klimakonference. Dokonce se studenti rozšoupli
a že prý by mohli stávkovat i dospělí, koneckonců ti za to přece můžou a také chtějí mít
nějakou tu budoucnost.
A já myslím, že je to skvělý nápad. Měli bychom se na všechno vykašlat, seknout s prací
a jít stávkovat. Podle mě je to v dnešní pošahané době to jediné, co by mělo doopravdy
smysl.
Konečně by ti zpovykaní frackové zjistili, že autobusy nejezdí samy, že kafe se jim také
samo do hrníčku nenaleje, že elektrika v zásuvce také není sama od sebe a vlastně i ten
internet nefunguje bez velké spousty pracujících dospělých.
Pojďme studentům ukázat tu skutečnou bezemisní budoucnost. Přestaňme doplňovat
zboží do regálů, přestaňme ho vozit těmi strašnými naftovými auty, vypněme teplárny,
elektrárny, zamkněme benzínky, přestaňme péct chleba, popadněme nějaký ten transparent
a pojďme si vyhodit z kopejtka někam na náměstí…
Koneckonců, máme to tak skoro všichni ne? Naše děcka si jezdí po Erasmech, poučují nás,
koho máme volit, dokonce na fejsbůku diskutují o tom, že nám starším omezí internet,
abychom nemohli koukat na Parlamentní listy a Vidlákovy kydy, protože nás to ovlivňuje.
Chodí si demonstrovat na Letnou, chodí si demonstrovat za klima, je jim pětadvacet a skoro
každý si přerušil studium, aby si prodloužil mládí… ale každý měsíc po výplatě vždycky
přijdou pro prachy na další měsíc. Přitom doba, kdy vydělají něco sami je v nedohlednu…
To my jsme ti blbí. My jim to platíme, my chodíme z práce do práce, děláme přesčasy
a vlastně jen kvůli pocitu hrdosti, že kluk bude jednou magistrem.
Pojďme si to alespoň na ten jeden týden užít po jejich. Nechme všeho, co dělá civilizaci
civilizací a ono se to rychle ukáže. Nemusíme to ani přehánět… stačí vypnout pouliční
osvětlení a nechat všechny ty demonstranty, aby si z Václaváku došli někam na periferii
pěšky.
Navíc všechno zdražuje, stávky za platy jsou pasé, pojďme stávkovat za klima…
to se dneska smí a chtěl bych vidět zaměstnavatele, který by riskoval mediální řev za to,
že vyhodil zaměstnance za účast na stávce za Grétu.
Třeba by těm všem klimaúzkostným došlo, že mohou mít i mnohem horší noční můry.
Třeba prázdné regály, gangy v ulicích, vodovody bez vody (a tím pádem i nefunkční hazly)
a skutečné chození pěšky. Žádný džoging, žádné běhání s MP3kou. Ale nošení svého těla
všude na pořádné vzdálenosti.
Pojďme do toho, zastavme na pár dní svět… Předveďme jim, co umí skutečná stávka.


Každý aktivista nemusí být nutně kretén. Jen se to blbě odlišuje, protože skoro každý kretén,
si o sobě myslí, že není kretén, ale aktivista!

Elektroauta- budoucnost

Elektro-autá a čo ďalej?!


Sledoval som v televízii, že bol nejaký autosalón a tam všetci predvádzali elektro autá. Teda čistý pohon na elektriku. Dole v knihe na konci autor píše, že sú to všetci blázni a vysvetlil jednoduchou matematikou, že nechápe, ako takú hlúposť môže vôbec niekto propagovať? A hlavne, prečo žiadna politická strana nepovie, že je toto totálna hlúposť? Alebo sú všetky politické strany hlúpe? Len stručne z knihy. Ak si predstavíme, že všetky osobné autá na Slovensku budú na elektriku, ďalej priemerný počet najazdených kilometrov za rok bude 15 000, priemerná spotreba pri jazdení priemernou rýchlosťou 70 km/hod, bude 15 kW, tak bude spotreba elektrickej energie, taká, že je potrebný neustály výkon 900 MW. Ale pretože všetci budú dobíjať autá večer, tak bude potrebný okamžitý večerný a nočný výkon cca 2500 MW. Ak má jeden blok v Mochovciach výkon 440 MW, tak treba postaviť asi 5 nových blokov, teda 2 nové elektrárne ako Mochovce. To ale nie je všetko. Na taký večerný výkon nie je dimenzovaná elektrická sieť, trafostanice…. Ak na benzínovej stanici natankujete benzín za 10 minút, tak pri dobíjaní batérií aut, ktoré trvá cca 4 hodiny, treba postaviť 24 krát viac dobíjacích staníc, ako je súčasných benzínových staníc. A kde ich postavíte? Ďalej batérie vydržia len asi 200 000 km, potom ich treba vymeniť. Ale cena batérie je ako polovica auta. Ďalej batéria musí byť stále v teple. Teda v zime musíte mať garáž a udržiavať teplotu cca 20°C, ináč ju zničíte. Alebo ju neustále celú zimu na vonkajších parkoviskách zohrievať, teda musí byť napojená na elektriku………… Chápete? Vzdelávajte sa a nepočúvajte zdegenerovaných demokratických politikov, ak Vám ani takúto základnú vec nepovedia. Alebo zámerne klamú?

Jak vidno, pán na rozdíl od bruselských a dalších politiků umí počítat. Inu, fyziku ani EUSSR neumí zlomit! To spíše fyzika zničí EU!

Neznámý autor

Tento článek jsem napsal a ocitoval z různých zdrojů, protože patřím k těm, co zažívali pouto mezi umělci, herci, zpěváky, jejich diváky a posluchače. K lidem, kterým oni kdysi věřili, a pro které hráli a zpívali. Patřím do doby, kdy nám umělci neříkali, že jsme debilové, co ničemu nerozumí. Patřím do doby, kdy z pódia létaly narážky na tehdejší totalitní režim.

Všichni jsme byli na jedné lodi, všichni jsme věděli, o čem je řeč, umělce vítaly výbuchy smíchu a potlesku. Měli jsme pocit, že nám někdo rozumí, a že o nás někdo stojí, že se o nás někdo zajímá. Takže milí dnešní „umělci“ – tohle všechno jste v nás zabili. Už neříkáme naši umělci, už vám říkáme jen šmíra a trapní komedianti. Mnozí z nás vás nechtějí ani poslouchat, ani vidět a nechtějí chodit na vaše divadelní představení.

Zdeněk Svěrák byl pro nás kdysi pojmem, protože byl ve svém oboru jedinečný. Dnes je z něj zaujatý, nenávistný, zavilý stařík. Kdysi jsem měl rád pohádku „Jak se budí princezny“. Tak na ni se dnes už nedokážu dívat, protože je mi ze zpitomělého sluníčkáře Jana Hrušínského zle. Rád jsem poslouchal Tomáše Kluse – už to nejde a jeho cédéčka jsem hodil do koše na odpadky. A ti mladí v čele s Jiřím Mádlem a Marthou Issovou jsou klasičtí vymetenci, z nichž padají pouze hovnokecy a jejich mediální eurovyp reparovanost křičí na dálku. O jinak dobrém režiséru Janu Hřebejkovi ani nemluvě.
Přál bych si, aby se oživilo znovu to souznění mezi národem a jeho umělci, ale to chci asi moc a cesta k nápravě není vidět. Neustále na mne útočí z novin, z televize, z internetu záplava pitomostí od komediantů všeho druhu:
/o lásce a pravdě
/o tom, jak se máme chovat
/o tom, jak jsme hloupí
/o tom, jací jsme hajzlové
/o tom, jací jsme rasisté a xenofobové
/o tom, že jsme rusofilové
/o tom, že důchodci by měli držet hubu a krok

/o tom, že bychom měli vychcípat i se Zemanem (to přesně řekla nedávno herečka Eva Holubová)

/o tom, že je lepší muslim než český nevěřící nebo křesťan
/o tom, jak ničemu nerozumíme. A hlavně o tom, že pokud tohle nevnímáme tak jako oni, marně žijeme.

Protože oni jsou „elitou“ národa, všemu rozumí, i když se mnozí narodili až po roce 1989, ale všechno o době před tím znají mnohem nejlépe, všude byli mnohokrát. Jen nás neslyší, nás neposlouchají, a mezi námi asi nikdy nebyli ….

Brno je zlatá loď

 Zase jsme o krok dál. Vedení Brna schválilo arabštinu na svých úřadech!
Pro tuto záležitost hlasovali zastupitelé z hnutí KDU-ČSL,
Žít Brno, Zelení, Piráti a TOP 09… (Co by asi zástupci těchto stran
prosazovali, kdyby byli ve vládě?
Brněnský deník informuje o to, že dnes vedení města Brna schválilo vytvoření
pracovního místa pro tlumočníka z arabštiny, aby se domluvili
arabsky hovořící lidé při vyřizování úředních věcí na brněnských úřadech.
Již tak nebudou v Brně muset hovořit na úřadech česky jako naším úředním jazykem.
Pro hlasovali zastupitelé KDU-ČSL, Žít Brno, Zelení, Piráti a TOP09.
O případu jsme psali již v článku „Brno se připravuje na příchod muslimských migrantů? Zavádí arabštinu                 na úřadech …“
Jestlipak nám někdo vysvětlí, z jakého důvodu, když prohlašovali, že ti cizinci, kteří zde budou chtít žít, že se musí naučit naší řeč?!
JAK TO, ŽE UŽ TO NEPLATÍ???
Seznam zastupitelů města Brna, kteří hlasovali pro zavedení arabštiny na
úřadech města Brna: Zdrojem informace je hnutí Slušní lidé:
KDU-ČSL – 5 hlasů (Crha, Suchý, Hladík, Rychnovský, Beran)
Zelení – 4 hlasy (Ander, Vlašín, Drápalová, Fajnorová)
TOP09 – 4 hlasy (Kacer, Urubek, Dubová, Drbal)
Žít Brno – 5 hlasů (Kašpaříková, Hofmannová, Hollan ml., Hollan st., Freund)
Piráti – 2 hlasy (Ulip, Koláčný)



přidej „čurákovi“ nohy  a  hned  máš  dalšího člena, dle stáří, některé výše uvedené politické strany  !!!!!!!!

                                ZKURVENÁ  DOBA  !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

BYDLENÍ  PRO MLADÉ  NENÍ  A  NEBUDE  –  PRO RÓMY A IMIGRANTY  VŠAK  ANO !!

                               Začínám být šťastný že  jsem  starý  a většinu  života jsem prožil ve šťastné době SOCIALIZMU !!!!!!!!!!!!    

Názor učitelky

Co si myslí o škole-učitelka

Seřezat prdel nejen jim, ale hlavně těm rodičům, kteří takhle
zanedbávají výchovu svých dětí. A také těm dnešním matkám, co si často „nechají udělat“ dítě s tím, že muže nechtějí, že se budou starat samy a pak to nemají šanci zvládnout. Ztrácí se model klasické rodiny. A také mnohý muž dnes často není muž, ale mamánek. Takže opět absence rodičů.
Je toho mnohem víc, jen takhle z voleje jsem to nahodila. Učila jsem asi 30 let na různých typech škol, začínala jsem začátkem 80. let na
učilišti – byli to super kluci, jednodušší, ale rozumní, slušní a
féroví. Dnes bych do té džungle nešla.
Změna k horšímu vyvrcholila někdy na přelomu tisíciletí, kdy měla děti ta generace rodičů, která chodila na ZŠ ( i výše) už v době demokracie.
A všechno mohli a ve škole je kdysi nutili do něčeho, a měli heslo „my to teď těm blbcům kantorům vrátíme“.
A běda, když se jejich děťátka dotkneš pohledem, natož slovem! Mám dost vlastních zkušeností… písemnou důtku jsem dostala, moc často jsem si vzpomněla na Vratné lahve.
Ale je ještě hodně normálních lidí
A myslím, že nová generace jako celek není horší.
Bude hodně náročné pro tuto novou generaci se o sebe postarat.
Rodiče poskytující servis, tu věčně nebudou .
Děti se dnes nemají nutit k jídlu, spánku, učení, pohybu, domácím
pracím, ba ani k respektování autorit.
Děti dnes jednoduše mohou vše – dospělí nic.
Vyrůstá přece generace osobností, která nepotřebuje to, čím si prošli
jejich rodiče…
Děti dnes nemusí nic, doslova.
Třeba my jsme v mládí museli poslouchat – rodiče, prarodiče, učitele,
trenéry …
To je asi první věc, kterou dnešní rodiče na svých dětech nevyžadují,
aby neměly doživotní mindrák.
Jo, já poslouchat musela a mimochodem žádný mindrák z toho nemám.
Rodiče měli autoritu a dokud jsem bydlela do dospělosti doma, platila
pravidla mých rodičů.
Nevychovaných dětiček, co se neumí chovat ani doma, ani kdekoliv na veřejnosti, v hotelu, v restauraci, v dopravních prostředcích atd. vídám stále více.
Neposlechnou za žádnou cenu, ani za cenu sebezničení a tomuhle někdo říká „zdravé“ dětské sebevědomí?
Děti dnes nemusí ani jíst v pravidelných časech normální jídlo
Vídám maminky, které se lžičkou v ruce pobíhají kolem stolu či kdekoliv jinde a snaží se dostat do svých dětí oběd.
Dítě oběd odmítá, načež vyškemrá po chvíli sušenku, čokoládu, zmrzlinu, brambůrky nebo nějaký jiný pamlsek.
Pamatuji se jak u nás platilo snídaně – oběd – večeře, nikdo nás do
jídla nenutil, ale všichni věděli, že v mezičase nic nebude.
Najez se jídla, sladkosti jsou za odměnu nebo si dej ovoce.
U televize nic k „zobání“ nebylo a po večeři se už nic nekřupalo.
Světe div se, obezita nebyla takovým strašákem jako je dnes a to se u
nikoho doma žádné speciality, cizokrajná, odlehčená, bezlepková (i pro ty, kteří takovou dietu nepotřebují), veganská nebo light jídla
nepřipravovala …


Děti dnes zásadně nemusí doma pomáhat. Rodiče dost často připomínají otroky a sloužící.
Z práce honem vyzvednout autem děti, honem je odvézt do kroužku,
připravit jim tohle a tamto, dovézt domů, uvařit jídlo, uklidit, vysát,
vyprat, vyžehlit, dát do skříně …
Slýchám, jak se některým ratolestem protiví i to, že musí dát nádobí do myčky, případně ho z myčky uklidit do skříněk.
S odpadky chodí tátové, hadr na podlahu „děti – osobnosti“ neznají, není přece od věci pořídit automatický vysavač?!
A posekat trávu nebo snad vyplít záhon?
Pomoct něco u babičky nebo dojít pěšky pro nákup????
Žijí jako v bavlnce, jediný stres, který je doma může potkat je
nefunkční anténa k TV, výpadek internetového signálu nebo ztráta mobilu
…
No, jsem zvědavá, kdo jim takový servis bude poskytovat až tu rodiče
nebudou a jak se o sebe postarají.
Nutit děti do učení nebo je vyhnat někam do lesa za pohybem, na rodinnou procházku, v horším případě na stadion či plavečák?
Nebo je snad nutit jít večer spát … nemyslitelné!
Já vám nevím, ale je to opravdu správná cesta – nechtít po dětech nic?
Nemusí nic znát protože vše najdou na internetu.
Vždyť některé dnešní děti neumí ani pořádně psát, leckteré nedokáží
pořádně ani číst a bez kalkulačky si nespočítají ani nákup…
Bez navigace v tabletu nebo mobilu si neumí najít cestu nebo vyhledat odjezd vlaku v jízdním řádu. Bez internetu se vlastně neumí ani bavit,
protože internet a sociální sítě jsou pro ně jedinou zábavou, všechno
ostatní je nuda …
A takoví jedinci, kteří se vlastně neumí o sebe postarat, nic nevědí,
nemají jakékoli sociální návyky a žijí znuděné životy, jsou prý ta lepší
příští generace?!
Jedinou cestou k normálu je NÁVRAT k výchově, prováděnou našimi
PŘEDKY.
Prvním a důsledným krokem musí být – pořádně seřezat prdel těm
nemyslícím politikům, výchovným poskokům, sociálním pracovníkům a psychologům, co tu současnou ne výchovu k nám odkudsi zavlekli !!

Můžete si za to sami!

Anglie je mrtvá, proto odchází z EU

Starostové:

LONDÝNA muslim
BIRMINGHAMU muslim
LEEDSU muslim
BLACKBURNU muslim
SHEFFIELDU muslim
OXFORDU muslim
LUTONU muslim
OLDHAMU muslim
ROCHDALE muslim

Následující statistika ukazuje co „dokázaly“ 4 miliony muslimů v Anglii, v zemi s 66 milióny obyvatel:
Anglie má 3000 muslimských mešit,
přes 130 islámských soudů Sharia,
přes 50 islámských „Sharia Councils“,
mnoho míst a předměstí, kam mohou pouze Muslimové,
78 % muslimských žen nepracuje, pobírají sociální dávky a bydlení mají zdarma,
63 % muslimských mužů nepracuje,
muslimské rodiny mající 6 – 8 dětí budou žít a bydlet zdarma.
Nový ministr vnitra V.B. – muslim Sajid Javid

Anglický přítel, který mi přeposlal tento e-mail, to takto komentoval:
„Velice, velice smutné, duch Anglie se nemůže bránit ani povstat, neboť je mrtev!“
Je to katastrofa pro celou Evropu!

Pošlete to prosím dál, ať to svět vidí!!!

A já na to: Zradili jste nás v roce 1938, teď jste zradili sami sebe! A s tou komedií kolem brexitu už taky jděte do prdele!

Svoboda pro každého? Kdo může pomoci, petici může podepsat u mne v ordinaci

Vážená paní Mgr. Marie Benešová


Ministerstvo spravedlnosti ČR Vyšehradská 16, 128 10 Praha 2


Výzva k přezkoumání postupu v trestním řízení z důvodu nesouhlasu se způsobem,
jakým byl stanoven trest pro Pavla Koblížka


Prosíme, než připojíte své podpisy pod tuto výzvu, pozorně si její text přečtěte a se svým podpisem nepospíchejte. Dobře si rozmyslete svoje rozhodnutí a přemýšlejte nezaujatě o všem, co tato výzva popisuje.
Výzva je rozsáhlá a snaží se stručně popsat to zásadní, co tíží všechny, kteří případ Pavla Koblížka sledují a kterým není lhostejný způsob, jakým byl – doufejme prozatím – vyřešen.
Pavel Koblížek je člověk se svými klady i zápory. Je to člověk podobný každému z nás, něčím vyniká, něčím zaostává.
Nikdo z nás by nechtěl být na jeho místě. Většina z nás by se jistě zdržela jednání, které by mohlo podobný příběh iniciovat.
Žijeme si spokojeně svůj každodenní život, denně jednáme zcela přirozeně, a vůbec si vůbec neuvědomujeme, že se můžeme dostat do stejné situace, v jaké je nyní Pavel Koblížek.
Nikdo z nás, obyčejných lidí, si nezaslouží, aby se stal obětí negativních jevů, kterými naše společnost skrytě prorůstá.
Nikdo z nás by se nesmířil s tím, že bude odsouzen za něco, co nespáchal a vůbec spáchat nechtěl.
Podrobnosti si lze dohledat na webové stránce http://www.pavelkoblizek.cz/
Text výzvy:
My, níže podepsaní, vým podpisem vyjadřujeme důrazný nesouhlas se způsobem, jakým byl
městský strážník z Vysokého Mýta, Pavel Koblížek, poslán na 15 let za mříže
Odůvodnění:
Pavel Koblížek byl Krajským soudem v Hradci králové zproštěn původní obžaloby z trestného
činu vraždy Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20.11.2015, č.j. 7 T 8/2015-
1714)
Po týden trvajícím soudním jednání rozhodl na základě zvážení všech shromážděných
důkazů bezpochyby prokázaný skutečností nezpochybnitelných znaleckých posudků a
expertíz
prvoinstanční soud v Hradci Králové rozhodl v plné shodě se Státním zastupitelstvím.
V hlubokém přesvědčení, nanejvýš moudře a spravedlivě.
Zároveň Okresní soud v Ústí nad Orlicí spravedlivě a přísně potrestal přestupky, kterých se
Pavel Koblížek dopustil, a uložil mu za ně zcela odpovídající a účinné tresty (pokuty, zákaz
řízení, podmíněný trest)
Tato rozhodnutí soudů byla učiněna zcela přirozeně ve smyslu základní právní zásady
In dubio pro reo – tzv. presumpce neviny
Ta stanovuje povinnost soudu rozhodovat ve prospěch obžalovaného, pokud o
jeho vině existují pochybnosti, které nelze odstranit.
V případě ozhodnutí soudu o zproštění viny žalující strana nemá proti čemu odvolat. Zproštění
viny znamená, že skutek, z něhož je podezřelý obviněn, se nestal. Není tedy možné za něj uložit
, a tedy ani se odvolat proti jeho výši.
Odvolání může podat pouze státní zástupce po vynesení rozsudku vždy nechává
lhůtu na odvolání.
o vynesení rozsudku v případě Pavla Koblížka státní zástupce učinil také
řípad znal do nejmenších detailů, byl aktivní při vyšetřování soudních jednání.
Na základě průběžných výsledků šetření navrhl překvalifikaci původní Koblížk
obžaloby, která tak byla zmírněna a bylo ukončeno vazební stíhání
–
Ještě před vynesením veřejně konstatoval, že pro Státní zastupitelství je
akceptovatelný jak podmíněný zprošťující rozsudek Po skončení soudních jednání své
konstatování potvrdil vyjádřením, že je s rozsudkem, jímž byl Pavel Koblížek zproštěn viny,
Na samém konci odvolací lhůty však Státní zastupitelství všechny překvapilo a proti zprošťujícímu
nímž samo vyjádřilo spokojenost, se odvolalo.
Odvolání podala úplně jiná státní zástupkyně, vedení rajského státního
zastupitelství pověřilo. O případu tato státní zástupkyně nic nevěděla a musela se s ním
seznámit soudního spisu. (blanketní odvolání sp. zn. KZV 68/2014
305 ze dne 27.1.2016 doplněné odůvodněním sp. zn. KZV 68/2014
Případ Pavla Koblížka se tak dostal k Vrchní
Koblížka, proč se státní zastupitelství odvolalo, uvedl rajský státní zástupce
pouze, že tak bylo učiněno na základě jeho rozhodnutí a to sice proto, že “po seznámení se
důkazní situací ve věci dospěl k závěru, že jsou dány zákonné podmínky pro podání odvolání v
neprospěch Pavla Koblížka”. Zároveň dodal, že á státní zástupkyně“ Mgr.Lenka Faltusová
činila ve věci úkony odpovídající důkazní situaci, které vedly k citovanému soudnímu
rozhodnutí”. (1 KZV 68/2014428 ze dne 30.1.2018)
Vrchním soud vrátil případ Pavla Koblížka zpět projednání Krajskému soudu Hradci Králové
Nová státní zástupkyně iž předem , že s rozsudkem nebude spokojená, ať už bude
jakýkoliv.
Soudce Krajského soudu přihlédl některým připomínkám Vrchního Koblížkovi
vyměřil podmíněný trest
Proti tomuto rozsudku se státní zástupkyně spolu se zmocněncem poškozených
Možnost odvolání Státního zastupitelství stanovuje zákon, máme však za to, že v tomto
případě byl postup Státního zastupitelství v Hradci Králové velmi neobvyklý. Nejprve samo
překvalifikuje obžalobu a avizuje spokojenost s průběhem vyšetřování, soudních
projednávání i s vyneseným rozsudkem. Poté najednou otočí, proti všemu se odvolá a
zaujme zcela opačný postoj!
Domníváme se, že Státní zastupitelství tive jeho vedení, usí mít ve smyslu zákona o
Státním zastupitelství č. 283/1993 Sb. přehled o probíhajících případech, které jednotliví státní
zástupci dozorují, že jejich prostřednictvím střeží zákonnost průběhu
soudních jednání.
Žádáme, aby Krajské státní zastupitelství v Hradci Králové zcela konkrétně
vyjmenovalo důvody, které zapříčinily tak náhlou a zásadní změnu jeho postoje v
případě Pavla Koblížka. Po celou dobu vyšetřování a soudních projednávání nemělo
k jejich průběhu žádné připomínky.
Žádáme o předložení zápisu, který pravděpodobně musel být při rozhodnutí o
podání odvolání v neprospěch Pavla Koblížka vypracován a který obsahuje a
vyjmenovává zcela konkrétně důvody, na které se Krajský státní zástupce JUDr.
Hochmann odvolává.
Žádáme, aby JUDr. Hochmann otevřeně sdělil, co, nebo kdo, ho k rozhodnutí o
podání odvolání motivovalo!
Podrobná analýza postupu Státního zastupitelství je bezpochyby nezbytná!
Okamžikem odvolání Státního zastupitelství totiž následný vývoj kauzy začal vykazovat
nepřehlédnutelné prvky závažných, společensky nepřijatelných jevů, připomínající
nezákonné praktiky, jaké bývají obvykle možné pouze díky osobním vazbám, známostem,
nebo korupci.
Způsob, jakým byl rozsudek vrchního soudu zinscenován, lze bez výčitek označit jako
rozsudek na objednávku.
Pokud má náš spoluobčan Pavel Koblížek strávit ve vězení 15 let, měla by mu být vina jasně
a bez pochyb prokázaná. K ničemu takovému však nedošlo!!!
Vrchní soud zcela ignoroval naprosto zásadní důkazy ve prospěch Pavla Koblížka,
zejména odborné znalecké posudky které byly dokonce jednom případě nezpochybnitelně
potvrzeny oponentním posudkem, který žalující strana nezávislým
soudním znalcem
Kroky státní zástupkyně Faltusové i rozsudek Vrchního soudu v Praze se vzájemně nápadně
podobají. N í důkazní situací a téměř bez výjimky se opírají výhradně pouze o
důkazy v neprospěch Pavla Koblížka důkazy ve prospěch Pavla Koblížka
ovány a významově pozměňovány se zřetelnou snahou o snížení jejich věrohodnosti
Vrchní soud nemůže odvolacím řízení rozsudek prvoinstančního soud změnit Může však
vynést vlastní „ ní dokazování“
Tento procedurální krok Vrchního soudu případě Pavla Koblížka
formálním předvoláním tří svědků, kteří vypověděli shodně přípravném řízení a vůbec žádné
nové skutečností při výslechu neuvedli
Vyšetřovací spis bezpochyby a zcela jasně obsahuje důkazy o tom, že Pavel Koblížek neútočil
ani nevraždil, neměl nejmenším úmyslu. Sám byl napaden a zákonným způsobem
bránil.
Bránit se je základní právo každého člověka!
Bránil se slovně, bránil se útěkem, bránil se varovným výstřel ze své legálně držené zbraně
který dokonce několikrát bezvýsledně . Je nepochopitelné, že to útočníky, bratry
neodradilo a že si vůbec neuvědomili nebezpečí svého počínání a na Pavla Koblížka
za pokřiku „stůj, fízle, my tě sejmem“ agresivně zaútočili
Jsme pobouřeni tím, že i přesto byl Pavel Koblížek z trestného činu vraždy obviněn,
odsouzen a uvězněn. V jeho trestním spise neexistují žádné důkazy, které by prokazovaly
naplnění skutkové podstaty trestného činu – úmysl jej spáchat.
Pilířem rozsudku soudce Hodouška odvolacího Vrchního soudu
a snaha dokázat, že Pavel Koblížek nečelil přesile, že ním byl okamžiku
napadení Vlastimil. Právě tuto jeho domněnku měl prokázat proces vlastního
dokazování, při kterém Koblížek stejně jako ve svých předchozích výpovědích
že okamžiku napadení na místě incidentu nebyl.
výpovědi soudce Hodoušek ve svém odůvodnění 15tiletého trestu pro Pavla Koblížka
doslova uvádí:
„Svědek tuto skutečnost (že byl okamžiku napadení přímo neuvádí, ale
významově to z jeho výpovědi vyplývá“.
Takový způsob „vykonávání spravedlnosti“ v žádném případě nelze
akceptovat a důrazně se proti němu touto výzvou ohrazujeme!
Zprošťující rozsudek prvoinstančního soudu byl zopakováním výslechu tří svědků
prakticky účelově zrušen!!!
Uvádíme objektivní důvody, které poukazují na zřetelné, společensky nebezpečné a
nepřípustné zneužití úřední moci!
takovým praktikám, kterými u Vrchního soudu Praze dosaženo
svévolně a účelově změnil význam svědeckých výpovědí. Zde se již nejedná o žádné
„nové hodnocení důkazů“, ale o skandální výklad a cílenou spekulativní interpretaci pravého
opaku toho, co svědek, vědom si své zodpovědnosti, pod přísahou vypověděl!!!
Pavel Koblížek následně vyčerpal všechny zákonné prostředky k áhl spravedlivého
posouzení svého případu.
I tehdejší pan ministr spravedlnosti, pan Robert Pelikán o prostudování případu Pavla Koblížka
stížnost pro porušení zákona Nejvyššímu podložil jasnou argumentací
poukázáním na konkrétní pochybení odvolacích soudů
Nejvyšší soud jeho stížnost zamítl. Opřel se přitom paradoxně o rozsudek Vrchního soudu,
který si mění výpovědi svědků po svém a nezpochybnitelným důkazům ve prospěch
Koblížka, zejména znaleckým důkazům, odmítá uznat jejich faktickou vypovídající hodnotu.
Jakou váhu má ministr , který poukazuje na prokazatelná pochybení Vrchního
jakou váhu má rozhodnutí Nejvyššího u, který stížnost ministra zamítne a v odůvodnění
se přitom opírá o soudní rozhodnutí, při nichž svoji zákonnou vzít při
svém rozhodování úvahu všech důkaz shromážděné vyšetřováním?
nás všechny občany tohoto státu nemůže být myslitelné pochybení nebylo
prošetřeno, nebyla odhalena příčina, či pozadí takového jednání. Zároveň je
nemyslitelné, aby nebylo možné zmírnit, nebo zcela odstranit způsobené následky.
tohoto důvodu odmítáme jednající soudce bez jakékoliv zodpovědnosti, skrývající se za
, která kvůli nim dlouhodobě ztrácí svoji důvěryhodnost a autoritu.
Touto výzvou, se obracíme na Vás, Vážená paní ministryně, abyste tomto případě důrazně
zakročila
Prosíme, pomozte našemu spoluobčanovi, známému zaměstnanci, kamarádovi, aby se mohl co
nejdříve vrátit do běžného života
Pavel Koblížek je nekonfliktní a slušný člověk vždy řádně pracoval a plnil si své povinnosti nejlépe
rámci svých schopností a daných možností.
I po zmíněném návratu z vazby se stal ihned pro společnost prospěšným občanem, nastoupil do
zaměstnání žil spořádaný život Se samozřejmostí přijal a podřídil rozhodnutí soudu své
závazky, které mu byly soudem
Jeho nespravedlivé a účelové uvěznění z něj nemůže uděl lepšího člověka a společnost jeho
izolací nic nezíská. Může tak pouze ztratit dalšího jedince, který po tom všem posledních sil
zatím ještě stále věří ve spravedlnost.
plným vědomím za jeho bezúhonnost zaručujeme a svým podpisem tuto
záruku
Děkujeme!